Život bez pšenice (i bez dalších lepek obsahujících obilovin)

O pšenici, resp. o lepku se mluví čím dál více v nejen souvislosti s jejím vlivem na naši váhu, ale i na naše zdraví. I u nás, kdo nemáme diagnostikovanou alergii na lepek, se po jeho vyloučení velmi rychle ukáže pozitivní dopad na některé oblasti našeho života. Např. lépe se vám začne spát, pravidelněji vylučujete, nejste tolik unavení, apod. Nejde o příznaky, které běžíte hned řešit s lékařem, ale při jejich absenci se vám může hodně ulevit. 

Postupně přineseme informace o tomto tématu z různých zdrojů. Udělejte si prosím sami závěr, přemýšlejte o důsledcích nebo vyzkoušejte lepek zcela vynechat. Pokud skutečně chcete poznat „účinky“ ze stravy vynechaného lepku, není to otázka týdne. Lepek údajně zůstává ve střevech až dva měsíce! 

Ze začátku není pro každého úplně jednoduché vynechat všechny potraviny, který lepek obsahují. Toto rozhodnutí bohužel vyžaduje naši stálou bdělost při nákupu potravin. Lepek je dnes kvůli faktu, že zvyšuje chuť dané potraviny, přidáván i do potravin, kde bychom to nečekali. Při rozhodnutí lepek ze stravy vynechat, se proto dívejte důkladně na složení potravin, u pultů s lahůdkami se ptejte (tam totiž obvykle složení nevidíte) a hlavně si postupně vyberte takové náhrady (za běžný chléb, pečivo, těstoviny, sušenky, knedlíky, koláče, atp.), které jsou bezlepkové a přitom pro vás přijatelné. Trh s potravinami nabízí takových alternativ stále více. Jak už jsem ale naznačila, než najdete varianty a než je skutečně přijmete, nějakou chvíli to potrvá. Než vás např. vůně čerstvého chleba nebude nezvladatelně přitahovat, zkuste se takovým setkání vyhnout:-)

Věřte, že vím, o čem píšu – s manželem jsme lepek vynechali již před dvěma roky. Děti náš postoj k lepku bezvýhradně nepřijaly, ale často bez problémů a s chutí bezlepková jídla konzumují. Věříme, že v budoucnu se k nám také přidají.

Dále se můžete začíst do zajímavých informací, které jsou výtahem z knihy Život bez pšenice.

..... Zajímavý fakt: celozrnný pšeničný chléb (GI 72) zvyšuje krevní cukr stejně nebo i více než běžný stolní cukr čili sacharóza (GI 59). 
(Glukóza zvyšuje krevní sukr na 100, odtud GI 100. Rozsah, v jakém konkrétní potravina zvyšuje krevní cukr ve vztahu ke glukóze, určuje GI této potraviny.)....

Nejrychlejší cesta, jak snížit krevní cukr u diabetiků, je vyloučení potravin, které nejvýrazněji zvyšují hladinu krevního cukru; nebudeme odstraňovat cukr, ale pšenici. ...

Připravil jsem pro pacienty leták s radami, jak nahradit pšeničná jídla. Po 3 měsících – krevní cukr klesá na normální hodnoty. Pacienti hubnou, mizí kyselý reflux, křeče střev a průjmy, více energie, lepší soustředění, hlubší spánek, mizející vyrážky, zmírnění revmatické artritidy, zlepšení příznaků astmatu. 
Pacienti byli štíhlejší, vitálnější, bystřejší. Měli lepší zažívání, klouby i plíce. ...

... Pšenice je plodina, která se vyznačuje jedinečnou adaptabilitou na životní prostředí. ... První divokou a později kultivovanou pšenicí byl einkorn, který měl nejjednodušší genetický kód ze všech. ... Nedlouho po zkultivování einkornu (jednozrnky) se na Středním východě objevila pšeničná odrůda zvaná emmer (dvouzrnka), přirozený potomek einkornu a jiného druhu trávy, mnohoštěpu špaldovitého. ...

Dnešní pšenice Triticum je produktem křížení prováděného za účelem vyšších výnosů a lepší odolnosti vůči chorobám, suchu a horku. Paradoxní na tom je, že pšenice byla lidmi upravena až do také míry, že moderní odrůdy nedokážou v přírodě přežít bez lidské podpory, jako je hnojení dusičnany a postřiky proti škůdcům. ...

...Za posledních 50 let se do naší potravinové sítě dostaly tisíce nových odruh pšenice. ... Moderní pšenice, navzdory všem genetickým úpravám, se dostala do světové potravinové sítě, aniž by někoho zajímalo, zda je vhodná pro lidskou spotřebu. 
Hybridizační experimenty nevyžadují dokumentaci o zkouškách na zvířatech či lidech, a tak není možné určit, kdy, jak a za jakých podmínek mohou konkrétní hybridy zesilovat nežádoucí účinky pšenice. Podobně se ani neví, zda jsou to jen některé, nebo všechny takto nakřížené odrůdy, jež by mohly mít nežádoucí účinky na lidské zdraví. ...

... Ze složitých uhlohydrátů v pšenici je 75% tvořeno amylopektinem a 25% amylózou. My lidé trávíme amylopektin i amylózu slinným a žaludečním enzynem amylázou. Amyláza účinně rozloží amylopektin na glukózu, zatímco amylóza se zpracovává mnohem obtížněji a někdy se dostaně do tračníku nestrávená. 
Amylopektin se rychl přemění na glukózu a vstřebá se do krevního řečiště, a protože se rozkládá zdalena nejúčinněji, je v prvé řadě zodpovědný za zvýšení krevního cukru po konzumaci pšenice.
Amylopektin obsahují i jiné uhlohydrátové potraviny, ale není to stejný amylopektin jako v pšenici. Struktura amylopektinu se liší v závislosti na jeho zdroji. Amylopektin C (z luštěnin) je nejméně stravitelný – je dobrý na srdce, ale zároveň „nadnáší“. ... Amylopektin B se nachází v banánech a bramborách. Je sice stravitelnější, ale přesto se rozkladu do jisté míry brání. Jeho nejstravitelnější forma, amylopektin A, je vázaná právě v pšenici. A protože je nejstravitelnější, také nejdramatičtěji zvyšuje hladinu krevního cukru. To vysvětluje, proč každý gram pšenice zvyšuje krevní cukr mnohem víc než například fazole nebo smažené brambůrky.

... Celozrnný pšeničný chleba zvyšuje krevní cukr více než sacharóza. ... GI bílého chleba je 69, GI celozrnného chleba činí 72, GI stolního cukru se rovná 59, tyčinka Mars – 68, tyčinka Snickers – 41! 

... Celozrnné pšeničné špagety vykazují 42 v porovnání s číslem 50 u špaget z bílé mouky. Těstoviny stojí trochu stranou od ostatních pšeničných výrobků, za což podle všeho může komprese pšeničné mouky při protlačování těsta, která v důsledku zpomalí trávení amylázy. Těstoviny se obvykle vyrábějí z pšenice tvrdé (Triticum durum), která má na rozdíl od seté blíž k emmeru. ... Těstoviny mají kuriózní schopnost generovat vyšší krevní cukr po dobu 4-6 hodin po konzumaci. GI se většinou pozoruje v časovém úseku 2 hodin.

... Pšeničné výrobky zvyšují hladinu krevního cukru víc než prakticky každý jiný uhlohydrát, od fazolí až po sladké tyčinky. ... 

Čím vyšší je po konzumaci potraviny hladina glukózy v krvi, tím vyšší je také hladina inzulínu a tím více tuku se uloží. Proto po snědení třívaječné omelety, která glukózu nezvyšuje vůbec, nepřibude ani miligram tělesného tuku, zatímco dva plátky celozrnného pšeničného chleba vystřelí její hladinu do závratných výšin a spustí produkci inzulínu a ukládání tuku – především tuku břišního nebo útrobního. ...

Nárůst glukózy a inzulínu po snědení pšenice, je 120minutový jev, kdy se hladina glukózy napřed rychle zvedne a potam zas nevyhnutelně poklesne. Cyklus sytosti a hladu se opakuje celý den. Když se vysoká hladina cukru spouští opakovaně a po delší časové období, hromadí se stále více tuku hlavně v krajině břišní - roste nám pšeničné břicho.

GI = glykemický index

Zdroj: ukázka z knihy Život bez pšenice, napsal William Davis