Fitness

Po neplánovaně dlouhé prodlevě, za kterou se čtenářům upřímně omlouvám, se vracím s praktičtějším pokračováním mého původního článku. Přesto se i zde omezím na obecnější, byť praktičtější doporučení. Je to v první řadě proto, že každý člověk je jiný a co je pro jednoho ideální, může být pro druhého poslední kapka spouštějící celou řadu zdravotních komplikací.

Břišní svaly jsou něco, o čem se ve fitness mluví téměř neustále. A v zásadě správně. Břišní svaly spolu s dalšími v okolí tvoří tzv. střed těla a tak pomáhají přenášet sílu mezi jeho různými částmi. Jejich pravidelné procvičování je tak velmi důležitou složkou kondičního tréningu. Bohužel i v dnešní době lze vidět v první řadě honbu za vymakaným “pekáčem“ a to dokonce kolikrát v podobě desítek až stovek opakování rychlých sed-lehů.

Hodně lidí s příchodem prvního podzimního ochlazení a přeháněk schovává běžecké boty do skříně a znovu je nevyndají až do dubna. Podle mne ale dělají ohromnou chybu. Běhání v zimě, a vlastně za jakýchkoli nepříjemných podmínek je ohromně posilující jak tělesně, tak duševně. Čtenáři mých minulých článku si možná pamatují, že naše těla sílí z překonávání zátěže. To platí i v tomto případě. Kromě imunity (zatím jsem neměl za celou sezónu ani rýmu, natož něco horšího) zimní běh pěstuje i pozitivní vlastnosti z duševního hlediska.

Než se o regeneraci rozepíši, asi by bylo lepší ve zkratce vysvětlit co to vlastně je. Jak jsem již zde jednou před nějakou dobou napsal, cvičením své tělo zatěžujeme a poškozujeme. Pokud mu potom dopřejeme odpočinek a kvalitní stravu, tělo se zase opraví a to dokonce do stavu výkonnějšího a odolnějšího, než před tou zátěží (v ideálním případě). Tento proces “opravy“ je to, co se ve sportovní terminologii myslí slovem regenerace (alespoň v obecném smyslu např. “regenerace glykogenových zásob“ znamená něco trochu jiného, ale o tom třeba jindy).

Stala se mi nedávno taková zajímavá věc. Začalo mě pobolívat levé rameno. Při přítazích a vzpírání zlobilo a i levá lopatka byla o něco níže než druhá. Samozřejmě jsem to hned řešil s fyzioterapeutem a dále tomu přizpůsobil svoje cvičení. Problém přesto nemizel, spíše se zhoršoval. Ani po třech týdnech jsem tomu nemohl přijít na kloub.

Tedy možná. Jistě se název mého příspěvku netýká každého :-) Bez ohledu na to, jaké fyzické aktivitě se věnujete, pokud pravidelně trénujete, existuje jistá šance, že se dříve nebo později v nějaké posilovně objevíte. Bohužel spousta lidí se bojí neznámého zařízení a tak se dlouhodobě točí na jednoúčelových přístrojích, benchpressu, cvicích na Scottově lavici apod. Tím přicházejí o přínos, které jim na první pohled méně zajímavé části posilovny mohou nabídnout.

Klec, dřepový stojan

Nejjednodušší definice říkají, že je to důvod k nějaké akci. Toto pojetí se mi nikdy nelíbilo. Naznačuje to nějaký racionální záměr, jenže lidé nejsou příliš racionální bytosti, a důvody, proč děláme to, co děláme, nejsou často jasné ani nám samotným.

Na konci názvu článku jsem záměrně ponechal otazník. Na tom, zda chůze na boso člověku prospívá více nebo méně, než chůze v kvalitní, padnoucí obuvi, se totiž neshodují ani odborníci. Neberte tento článek (a koneckonců ani žádný jiný kdekoli na internetu) jako návod, ale spíše jako inspiraci pro vyzkoušení něčeho nového.

Původně jsem měl v úmyslu napsat článek na trochu jiné téma. Můj vlastní nedávný sportovní úraz mě ale přiměl k zamyšlení nad tímto tématem.

Úrazy jsou v životě fyzicky aktivního člověka v podstatě jistota. Můžete se chovat tak, aby šance byly co nejnižší. Můžete se o sebe starat tak, abyste byli co nejrychleji zase v pořádku, ale je málo pravděpodobné, že se vám budou po celý život vyhýbat.

Nyní se pokusím shrnout v bodech to, co je důležité při procesu vyrovnávání se se sportovním či jiným úrazem.

Nádech. Výdech. Nádech. Výdech. A stále dokola. Zní to jednoduše, ale správné dýchání (nejenom při cvičení) je překvapivě komplexní záležitostí a hraje podstatnou roli ve vašem výkonu.

Jak pracují vaše plíce

Pokud je naše tělo v klidu, přečerpají naše plíce přibližně 0,5 litru vzduchu na jeden cyklus nádech/výdech. Při extrémní zátěži (cvičení) se ale tento objem zvyšuje až šestkrát (tj. až 3 ltr).