Voda - CO, KOLIK a KDY?

Stále odpovídáme na dotazy kolem potřebného množství tekutiny pro naše tělo. Pokusím se tedy dnes trochu tento dotaz objasnit z obecného pohledu. 

CO je vlastně považováno za ideální tekutinu k pití? 

Za sebe si myslím, že je to skutečně čistá kvalitní voda. Můžeme ale bez obav konzumovat i další neslazené nápoje. Do této skupiny řadíme:

• kojenecká či filtrovaná voda
• stolní, pramenitá voda
• zelený čaj
• bylinkové čaje
• minerální vody

U zeleného čaje doporučuji volit kvalitní sypané varianty. 
Volbu bylinkových čajů dělejte podle vašeho zdravotního stavu, resp. volte takové, které vaše zdraví podpoří. Dávejte pozor na účinky některých bylin, které jsou kontraidikací v případě určitých onemocnění.
U minerálních vod střídejte jejich druhy, aby nedošlo k přílišnému, tedy nežádoucímu příjmu některých minerálů. 

KOLIK vody máme pít?

Ve skutečnosti množství vypité vody závisí hlavně na vaší hmotnosti. Přibližně jde o 0,3 l na 10 kg hmotnosti. Příklady již vypočítaného množství vody, které máte vypít během jednoho dne,  vidíte níže:

50 kg        1,5 litru
60 kg        1,8 litru
65 kg        2 litry
72 kg        2,2 litru 
82 kg        2,5 litru
90 kg        2,7 litru

Dalším výpočtem můžeme dojít k trochu jiným výsledkům.
(výška v cm + váha v kg) : 100 = denní potřeba vody

Pro příklad vypočítáme situaci u osoby 165 cm vysoké a vážící 60 kg. Jak vidíte, výsledek je o dost vyšší, než je uvedeno obecně u 60 kg výše. 
(165 + 60) : 100 = 2,25 l

Třetí, nejjednodušší způsob výpočtu, na který jsem narazila, navrhuje dělit váhu těla 30. V tomto případě u 60 kg vychází přesně 2 litry. 

U každé varianty výpočtu vám bude vycházet trochu jiné množství vody. Zkuste proto všechny výpočty a zvolte tu nevyšší možnost. Vzhledem k tomu, že má naprostá většina lidí problém s dostatečným příjmem vody, jsem spíš pro stanovení vyššího cíle, který vás bude motivovat k dosažení většího příjmu vody. A protože jsme jenom lidi, tak se to někdy nepodaří:-) 

Množství přijaté tekutiny však záleží i na dalších faktorech. Kromě hmotnosti je důležitý i věk, pohybová aktivita, pohlaví a teplota okolí. 

Zda má či nemá naše tělo dostatečný příjem vody, je možné individuálně sledovat i podle barvy moči. Je žádoucí, aby byla moč co nesvětlejší. Neděste se však, musíte-li užívat nějaké barevné léky či sníte jídlo s velkou barvicí schopností (kurkuma, červená řepa,…), že vaše moč je i přes dostatek vypité vody tmavší. 

Potíte-li se z nějakého důvodu více než obvykle, také zvyšte svůj příjem vody.

Zásadní doporučení: Pijte dříve, než máte žízeň! Žízeň je totiž důsledkem deficitu vody v organismu.

KDY je dobré pít?

Rozvrhněte si množství přijaté vody do celého dne. Není dobré vypít najednou velké množství tekutiny a pak dlouho nic. Pamatujte, že i při velké potřebě tekutin, tělo za hodinu vstřebá max. 1 litr. Ideální je, když svůj den začnete minimálně jednou, lépe však dvěma sklenicemi vlažné až teplé vody. Přidejte do ní trochu citrónové šťávy či kvalitního jablečného octa a vaše tělo zaplesá. Brzy přinesu detailnější informace o účincích takového nápoje na náš organismus.

Již jsem ve svých příspěvcích zmínila, že není dobré pít před jídlem, během jídla ani těsně po jídle. Jde o jedno ze základních doporučení z ájurvédy, které bylo postupně přijato i dalšími výživovými směry. Ájurvéda uvádí, že voda hasí trávicí oheň a ředí žaludeční šťávy, trávicí enzymy, čímž se následně tvoří toxiny. Podle ájurvédy bychom proto neměli pít 45 minut před a po jídle. Za sebe si dovolím přidat myšlenku, že i 30 minut je přijatelných. Během jídla v případě potřeby vypijte jen malou skleničku vody. Máte-li polévku, již během jídla nepijte.

Nejvíce tedy pijte mezi jídly. Před spaním pití tekutin snižte, abyste mohli v klidu spát.  

Voda a oxid uhličitý (CO2)

Obsah oxidu uhličitého je stále diskutované téma. Zkusím shrnout fakta.
Zvýšené množství nápojů s CO2 ovlivňuje:
- prokrvení sliznice, což přináší pocit osvěžení
- funkci ledvin (močopudné účinky)
CO2 v žaludku dráždí sliznici, přináší pocity plnosti a někdy i průjmy. 
Po požití studené perlivé vody máme pocit většího osvěžení, ale  po krátké době se pocit žízně zvýší. Jde o mírné diuretikum.
Vody s obsahem CO2 také přispívají k říhání, nadýmání a ke kyselosti organismu.

Zda tedy pít či nepít takto obohacenou vodu, je na každém z vás. Pro lepší rozhodování za pomoci selského rozumu přidám skutečnost, že oxidu uhličitého se naše tělo musí neustále zbavovat. A to že CO2 často překrývá nepříjemnou chuť balených vod, která nemusí být způsobena jen obsahem chuťově výraznějších minerálů, je také užitečná informace, že?

Naše tělo je ze 70% tvořenou vodou, a tak je dostatečné zásobení vodou "zvenku" více než logické. Organismus nemusí hned vykazovat dehydrataci, která už může způsobovat velké zdravotní problémy. Nicméně dlouhodobý nedostatek vody může způsobit především naši únavu, bráníme tím přirozené detoxikaci (odpadní látky nemají možnost odcházet plynule z našeho těla) a výrazně tím ovlivní i kvalitu naší pleti.

Nejohroženější skupinou v důsledku nedostatečného příjmu tekutin se ukazují děti a starší lidé. Často shodně tvrdí, že nemají žízeň. Únava, bolesti hlavy, špatná koncetrace a zácpa jsou jen drobné potíže, které jim nedostatečné pití přinese. Myslete na ně a připomínejte jim potřebu pravidelného pití.

Při sportu je doporučováno 400 ml vody na hodinu intenzivního cvičení (tj. takového, při kterém se potíte). Doporučuji přidat navíc k obvyklé denní dávce tekutin.

Ověřenou skutečností zůstává také známé pravidlo: Hlad je převlečená žízeň. A tak ti, kteří si dávají pozor na pravidelný příjem správných tekutin, nemají tak často hlad a tím pádem problémy s váhou :-)