Pitevní protokol - Bebe Brumík podruhé

Opět nás zaujala jedna novější reklama cílená hlavně na děti. Naši “přátelé” z Kraft Foods se snažili a přišli s další “vychytávkou”. Když už je dobrota plná čerstvého mléka víc než obehraná, přichází firma s novinkou, která má vzbuzovat nejen pocit zdravé pochoutky ale i to, že firma na zdraví našich dětí myslela.

Které z dětí by odolalo roztomilému kreslenému medvídkovi, který sbírá zdravé ovoce a mile říká: “Na zahrádce do košíku dám jablíčka a jahůdky, v lese zase ostružiny a dobroučké borůvky. Ochutnejte novinku Brumík a lesní ovoce.”  

Tak jsme tuto novinku - Brumík a lesní ovoce - zakoupili, abychom se podívali blíže na její na složení. Společně jsme zakoupili i další dvě ovocné verze - Brumík jablíčko a Brumík jahůdka. Už obaly samotné se nás snaží upoutat velkým nápisem 45% a pod touto hodnotou drobně “ovoce v náplni”. K lepšímu objasnění této informace se ještě vrátím. Pocit zdravé svačinky má jistě z marketingového hlediska umocnit i logo “Bez barviv, bez konzervantů”. 

Nedělejme si však iluze, že v této variantě Brumíka dostáváme něco lepšího. Jediným o něco pozitivnějším faktem je, že oproti základní verzi Brumíka jsou všechny “ovocné” varianty méně kalorické. Klasický Brumík nám ve svých 30 g dodá 120 kcal a všechny tři “ovocné” varianty shodně “pouze” 106 kcal. Už v tomto momentě nám musí být něco divného. Jak je možné, že při použití různého ovoce dodá Brumík stejné množství kalorií?  
Pro ilustraci uvádím skutečné kalorické hodnoty použitého ovoce v jeho čerstvé podobě ve 100g (u různých odrůd se může hodnota měnit)

Borůvky 51 kcal
Jablka 42 - 61 kcal
Jahody 32 - 43 kcal
Ostružiny 43 kcal

Vysvětlení je jednoduché, jakmile se podíváme na přesné složení výrobku:

ovocná náplň {glukózovo-fruktózový sirup, ovocná dřeň 45% (koncentrát jablečné dřeně 27,4%, ostružinová dřeň 12,6%, borůvková dřeň 5%), zvlhčující látka (glycerol), koncentrát bezinkové šťávy, regulátor kyselosti (kyselina citrónová), želírující látka (pektin), aroma}
pšeničná mouka 23,6%, 
vejce, 
glukózovo-fruktózový sirup, 
cukr, 
řepkový olej, 
stabilizátor (glycerol), 
sušené odstředěné mléko, 
sušené plnotučné mléko, 
kypřicí látky (dihydrogendifosforečnan sodný, hydrogenuhličitan sodný), 
emulgátory (estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou mléčnou, estery polyglycerolu s mastnými kyselinami), jedlá sůl, 
kakaový prášek se sníženým obsahem tuku, 
aroma.
Může obsahovat sóju a ořechy.

Věřím tomu, že spousta z vás nerada pročítá popis surovin s velikostí písmen 2 mm. I proto jsem celý přehled z výrobku přepsala, abyste všichni věděli, o čem píšu. 

Hned na začátek mě překvapilo použití dvojité závorky. Jednotlivé složky jdou jedna za druhou, a tak se v popisu člověk chtě nechtě začne trochu ztrácet. Já jsem se naopak snažila přepsat složení tak, aby bylo jasné a přehledné.

Zastavme se hned u první složky. Pro připomenutí: na prvním místě je vždy uvedena ta složka, které je ve výrobku nejvíce. Nejvíce je tedy v tomto Brumíkovi ovocné náplně. V této ovocné náplni je na prvním místě (při uplatnění stejného pravidla) uveden glukózovo-fruktózový sirup. Až na druhém místě je uvedena ona ovocná dřeň spolu s 45%, které jsou inzerovány na obale. Chápejme tedy správně, že ovocné dřeně je 45% pouze v ovocné náplni ne v celém výrobku! Z téhož vyplývá, že je-li glukózovo-fruktózový sirup uvedený na prvním místě ve složení ovocné náplně, musí ho být v této náplni minimálně 46%. U složek, kde to není z marketingového hlediska žádoucí, však procentuelní obsah chybí.
Nechme ovocnou náplň a pokračujme dále. Na druhém místě po ovocné náplni je pšeničná mouka, které je ve výrobku téměř čtvrtina. O jejích vlivech jsme psali v předchozím článku o Brumíkovi. Po vejcích na třetím místě přichází opět - světe div se - glukózovo-fruktózový sirup. Že by obsah tohoto sirupu v ovocné náplni stále výrobek dostatečně neosladil? Asi ne, protože hned následující složkou je cukr! Kolik je vlastně podíl sladkých složek v celém výrobku se přesně z informací na obale nedozvíme, ale je jasné, že zbytečně moc. Obsah řepkového oleje, který také nepřináší tělu nic dobrého, jak už jsme psali v našem příspěvku, se tak jeví jako nicotný. 

V případě kypřících látek můžeme být celkem klidní. Forforečnany sodné obecně upravují kyselost, působí jako stabilizátory a tavící soli, zabraňují nežádoucím reakcím kovů v potravinách. Zásadní je, že nejsou známy žádné nežádoucí účinky, kromě možného zvýšeného přísunu fosforečnanů. Hydrogenuhličitan sodný je jedlá soda, kterou spousta z nás používá při pečení. Uhličitany sodné používají výrobci ke kontrole kyselosti a jako kypřící látky. Samotný uhličitan sodný má schopnost vázat přítomné nežádoucí ionty kovů (např. železa či mědi), a tím bránit změnám barvy a textury, vzniku sraženin a žluknutí potraviny. V běžných dávkách nejsou známy žádné nežádoucí účinky.  

Emulgátorů se také nemusíme děsit. Estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou mléčnou napomáhají mísení tuku s tekutinou, stabilizují vzniklé směsi a podporují zapracování vzduchu do tuku. Nejsou známy žádné nežádoucí účinky těchto látek. estery polyglycerolu s mastnými kyselinami ve sladkých těstech zlepšují strukturu, zabraňují vysoušení a zvyšují objem těsta. Nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky. U obou emulgátorů však může být použit živočišný tuk, což nevyhovuje vegetariánům. 

Další látky už komentovat nebudu. Většinu informací jste již četli v prvním článku o výrobku Brumík. A tady pozor! Firma zůstává věrná své původní, osvědčené verzi dané “pochoutky” jen s tím rozdílem, že se snaží naše děti přilákat jinými formulacemi v nové verzi reklamy. “…Brumík našim dětem pomůže společně se svými kamarády naučit se spoustu nového. Kvalitní ingredience jako mléko, cereálie a čokoláda. To je Brumík…” Věřím, že se nad tímto celkově zavádějícím obsahem sdělení v dané reklamě dokážete zamyslet sami. Uvědomte si ale, že děti takto nepřemýšlí.

U každé chemické látky použité v potravinářství jsme ujišťováni, že nemá vedlejší účinky. Jak tvrdí profesorka Strunecká ve svých knížkách (Doba jedová a Doba jedová II), není toto ujištění tak jednoduché. Vliv každé látky je totiž zkoumán samostatně. Jenže nikdy nikdo není schopen prověřit vzájemné působení více látek v jednom produktu na organismus každého z nás. Účinky těchto látek se nesčítají ale násobí (= mají synergický efekt). Přičteme-li další “bezpečné” dávky látek z dalších potravin, chápe každý, že už to pro mnohá těla může být moc. A pro dětská tělíčka, která čelí při pravidelné konzumaci spoustě podobných a možná i horších výrobků, je to opravdu velmi náročné. Právě proto se objevují stále ve větší míře různé alergie, asmata, atopické ekzémy a nadváha u dětí. Patřím ke generaci, která prožila celé dětství ještě před revolucí. Neměli jsme zdaleka tak širokou nabídku potravin, což jsme tenkrát vnímali negativně zvláště díky výjezdům některých lidí na západ a jejich nákupům barevných žvýkaček, různých bonbónů či čokolád. Celé dětství jsme nevěděli, co je to Kinder vajíčko, i když tato “pochoutka” s hračkou existuje již 40 let! Z dnešního pohledu se mi však tato skutečnost jeví pozitivně. Nemusely jsme jako děti čelit takovému koktejlu chemických látek v potravinách jako čelí dnešní děti. A co bylo důsledkem? Nepamatuji si, že by mezi mými spolužáky nebo mezi dětmi ve vedlejších třídách byli nějací atopici, astmatici, hyperaktivní děti a ani tlusté děti. Ano, nějaká výjimka s nadváhou se našla, ale byl to jev řídký. Zdůrazňuji, že mým cílem není obhajoba minulého režimu. Jen tvrdím, že naši rodiče to měli lehčí, protože nemuseli řešit, co je pro nás zdravé a co ne. My dnes musíme v zájmu svém i v zájmu našich dětí přemýšlet daleko více o souvislostech a také musíme více dětem svá rozhodnutí vysvětlovat. 

Verdikt:

Vezměte tedy v úvahu, že jakýkoli Brumík není pro naše děti z výživového hlediska dobrá volba. Vezměte v úvahu i to, že větším dětem jeden Brumík nestačí - 30 g na svačinku je opravdu málo. V tomto případě neplatí: čím více, tím lépe!!! Palec dolů.
 

Zdroj: citace z knihy Dr. Terezy Vrbové - Víme, co jíme?