Mléko a mléčné produkty II.: způsobuje jeho konzumace rakovinu?

V dnešním pokračování třídílné série bych se rád věnoval konkrétním studiím a zároveň jednomu z argumentů odpůrců konzumace mléka a mléčných produktů naznačujícím, že právě mléko může být jedním ze “spouštěčů” rakoviny. I když nebude závěr stoprocentně zamítavý anni potvrzující tuto hypotézu, věřím, že vnese trochu světla do této diskuze a vy sami si na celou problematiku uděláte vlastní názor.

… probiotické kmeny Lactobacillus dokáží stimulovat kmenové buňky rakoviny žaludku k "spáchání sebevraždy” (apoptóza) a snižovat hladiny cytokinů (rizikový faktor mnoha typů rakoviny)...

Rakovina? To není jedna nemoc!

Termín rakovina jako takový je natolik vágní a nic neříkající, že si zaslouží bližší specifikaci. Pokud se spokojíme s všeobecnou definicí rakoviny jako chorobného množení buněk, které mají shodné vlastnosti bez ohledu na lokalizaci (nefunkční mitochondriální metabolismus, afinita ke glukóze, nižší pH zasažené tkáně, atp.), neprávem pomíjíme fakt, že rakovina jako souhrnný název zahrnuje v dnešní době přibližně 200 typů onemocnění s výše uvedenými typickými znaky. Každý typ má pak své vlastní charakteristiky - pravděpodobnost přežití (počítá se období 5 let od první diagnózy), možnosti léčby, genetické predispozice a především epigenetické faktory - “spouštěče”, které jsou vždy mixem různých interních i externích, resp. ovlivnitelných a neovlivnitelných veličin. A až na vyjímky několika málo genetických mutací, kdy skutečně “máme smůlu” (narážím na zdiskreditovanou studii “většina rakoviny je prostě smůla”, které dala ČT1 v loňském roce tolik prostoru a následně nepokládala za nutné upozornit, že celá studie byl jeden velký podvod financovaný a orchestrovaný výrobci chemoterapeutik), většina typů rakoviny je velmi dobře ovlivnitelná právě epigenetickými faktory. Především tím, jak se stravujeme a jaký máme životní styl. 
 

přehled studií: konzumace mléka a mléčných produktů a její vliv na vybrané typy rakoviny

Rakovina a konzumace mléčných produktů

Prošel jsem důkladně databázi studií na toto téma a níže můžete vidět souhrn informací včetně zkoumaného vzorku pacientů a závěru. Jak vidíte sami, závěry se liší podle typu rakoviny a jsem si navíc jistý tím, že pokud bych hledáním strávil další den, našel bych i u rakoviny prostaty a rakoviny jater nějakou studii, kde bude závěr neutrální. Navíc je nutné vzít v potaz hned několik aspektů:

• ve všech případech se jedná o pozorovací studie (u tak závažných onemocnění jako rakovina by byly jakékoliv klinické studie/pokusy přinejmenším neetické…)
• jak to u pozorovacích studií bývá obvyklé, spoléhají se na přesnost dat dodaných pacienty - ty nebývají vždy nejpřesnější - část populace má tendenci čísla nadsazovat, další pak ponižovat
• pozorovací/epidemiologické studie mohou přijít se závěry ve formě korelace, nikoliv přímým propojením “příčina —> následek”
• studie vůbec neberou v potaz typ (fermentované mléčné produkty typu jogurt/kefír vs. mléko) a kvalitu (nízkotučné/polotučné/plnotučné mléčné produkty, resp. komerční produkce vs. farmářské/bio produkty)

Jdeme do detailů

Začněme u rakoviny jater, která je co do počtu úmrtí na rakovinu hned na druhém místě¹ po všech typech rakoviny plic. Velká studie z roku 2014² zahrnující takřka půl milionu pacientů skutečně přišla se závěrem, že konzumace mléčných produktů MŮŽE být spojena s vyšším rizikem rakoviny jater. Když se podíváte na detaily, zjistíte že 78 zkoumaných pacientů konzumujících více jak 380g mléčných produktů denně onemocnělo touto rakovinou, zatímco ti, co konzumovali méně než 210g denně měli riziko onemocnění nižší (54 pacientů s diagnózou rakoviny jater). Zároveň ale zjistíte, že:

• většina těchto pacientů konzumovala mléčné produkty ve formě nefermentovaného mléka (62% celkové konzumace) a sýrů (bohužel, bez dalšího rozlišení - podle mého názoru je rozdíl, zda se jedná o konzumaci goudy, plísňového sýru či taveného sýru…)
• riziko onemocnění bylo výrazně nižší u pacientů, kteří konzumovali fermentované mléčné produkty (jogurty)

Druhý z mnoha typů rakoviny, který spojuje konzumaci mléčných produktů s vyšším rizikem je rakovina prostaty³. V tomto případě jsem nenašel vůbec žádné detailnější rozlišení mezi typy mléčných produktů a tak mi nezbývá než konstatovat, že konzumace mléka a mléčných produktů MŮŽE být spojována s vyšším rizikem této rakoviny…

A jak jsou na tom v kvalitě dat a jejich následném zpracování studie naznačující pozitivní efekt konzumace mléka a mléčných produktů u dalších typů rakoviny? Podívejme se jen na dva konkrétní typy a sice na rakovinu prsu a rakovinu žaludku. 

Pozorovací studie, která zkombinovala data z 18 studií se vzorkem více jak 24 tisíc pacientek přišla se závěrem, že konzumace mléčných produktů MŮŽE být spojena s 15% nižším rizikem vzniku rakoviny prsu⁴. A opět při bližším zkoumání zjistíte, že:

• toto číslo platí pro celkovou konzumaci mléčných produktů, zatímco u konzumace nefermentovaného mléka žádný pozitivní efekt nebyl objeven (s výjimkou 2% nižšího rizika u konzumace nízkotučného mléka)

U rakoviny žaludku, která je spojovaná spíše s námi, muži (dvojnásobně vyšší prevalence oproti ženám) přišla pozorovací studie, ktertá vznikla kompilací 23 studií, resp. 3.200 pacientů opět NAZNAČUJE o 25% nižší riziko vzniku rakoviny žaludku u pacientů konzumujících mléčné produkty⁵. V tomto případě se jedná opětovně o konzumaci mléčných produktů jako takových, ale díky dalšímu konstatování, že “u pití mléka tento pozitivní efekt nebyl pozorován”, lze se domnívat, že v prevenci hrají větší roli fermentované mléčné produkty typu jogurt či kefír.

přehled živin v kravském mléce/jogurtu a ne-mléčných alternativách

Mléko vs. alternativy

Podívejme se nyní detailněji na možnosti alternativ, které máme k dispozici. I když v rámci přehledu uvádím i sójové mléko a sójový jogurt, tyto konkrétní produkty bych v žádném případě nedoporučil - vliv xenoestrogenů obsažených v nefermentované sóje (mezi kterou počítám tempeh a natto připravené tradičními metodami z geneticky neupravených sojových bobů, nikoliv sójový jogurt, který je k dostání v ČR) na lidský organismus je dostatečně známý. Mimo širokou nabídku “oříškových mlék” (uvádím pouze mandlové, které je všeobecně dostupné) máte na výběr mléka z pseudoobilovin (pohankové, rýžové), ale i např. deriváty z kokosu (mléko, jogurty). I když je na tom většina z nich kaloricky lépe, zároveň jsou chudší na bílkoviny a především na skupinu vitamínů B, kterých jsou mléčné produkty (bez ohledu na jejich tučnost) plné. Pokud bychom vzali v potaz všechny mikroživiny, pak jich skutečně kvalitní mléčný produkt obsahuje 17. Ve srovnání s tím jich madlové mléko obsahuje 8, kokosové mléko 6 a to rýžové pouze 4. Pokud tedy někdo tvrdí, že z pohledu výživy jsou tato pseudo-mléka srovnatelná či dokonce lepší, pak se mýlí. A pokud se již někdo rozhodne dát konzumaci mléčných produktů vale, měl by si být jistý, že ony minerály a vitamíny, kterými mléko a mléčné produkty oplývají, doplní v rámci jídelníčku jinými potravinami.

Jedna z alternativ na českém trhu

Závěry

I když s celkovým hodnocením konzumace mléka a mléčných produktů počkám na závěrečný třetí díl, věnovaný fermentovaným mléčným produktům (jogurty, kefír, acidofilní mléko, atd.), s takovým "mini-závěrem” ohledně vztahu těchto potravin a výši rizika vzniku rakoviny přicházím již teď.

• všechny dostupné studie nejsou dostatečně konklusivní (i díky faktu, že se ve všech případech jedná o epidemiologické studie) a tak nelze říci, že konzumace mléka a mléčných produktů v “normálním” (do 250ml denně, kombinovaně pro všechny mléčné produkty) množství zvyšovala či snižovala riziko rakoviny a to bez ohledu na její typ
• budeme-li se bavit o typu mléčných produktů, pak pro lidské zdraví mají pozitivnější efekt fermentované mléčné výrobky - v porovnání s konzumací mléka samotného
• patříte-li mezi velkou skupinu evropanů s mutací LCT genu, která vám i v dospělosti umožňuje metabolizovat laktózu a nedělá-li vám zároveň problém trávení kaseinu, pak nevidím žádné důvody KVALITNÍ fermentované mléčné produkty (více v posledním dílu příští týden) z vašeho jídelníčku úplně vyřadit

Reference:
1. All Cancers (excluding non-melanoma skin cancer) Estimated Incidence, Mortality and Prevalence Worldwide in 2012
2. Dairy products and risk of hepatocellular carcinoma: the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition
3. Dairy products, calcium, and prostate cancer risk: a systematic review and meta-analysis of cohort studies
4. Dairy consumption and risk of breast cancer: a meta-analysis of prospective cohort studies
5. Dairy consumption and gastric cancer risk: a meta-analysis of epidemiological studies