Zásadité diety: pro a proti, II. část

Bikarbonáty a acidóza

Už vás někdy napadlo, že pojídáním sody bicarbony by se dalo předejít metabolické acidóze nebo ji alespoň rychle zažehnat? Tak to nejste první ;-) Na toto téma proběhla již řada studií a přestože první závěr se dá shrnout “Podávání sody obvykle rychle koriguje metabolickou acidózu”, pak je nutno dodat “ale je diskutabilní, zda je toto cesta k řešení a klinické aplikaci”. Výzkumníci se sami shodli, že bude podstatně praktičtější a z dlouhodobého hlediska i zdravější zaměřit své síly na hledání způsobu, jak zvrátit pravou podstatu procesu.

Plíce a jejich role v regulaci pH

Vaše plíce hrají sice menší, ale přesto důležitou roli v regulaci pH krve. V průběhu metabolismu je vyprodukovaný oxid uhličitý (CO2) vyloučen do krve, tou putuje do plic a odtud pryč z našeho těla jako odpadní látka. Oxid uhličitý je sám o sobě slabě kyselý a tak pokud pH krve klesne pod únosnou úroveň, mozek vydá signál k rychlejšímu a hlubšímu dýchání (hyperventilace), po kterém dojde k rychlejšímu odstranění CO2 přes naše plíce a tím pádem snížení acidity krve. Ledviny a plíce se v procesu regulace kyselosti doplňují. Když ledviny nestíhají s odstraňováním H+ (vodíkový iont/kationt) z krevního řečiště, nastoupí plíce a situaci zachrání. Povětšinou… Pokud ale plíce z jakéhokoliv důvodu neplní tuto vitální funkci, vrací se vše oklikou zpět na chudáky ledviny a ty pak za plíce suplují jejich část tím, že se snaží přes moč vyloučit co největší množství vodíkových kationtů. Částečná nebo kompletní disfunkce plic plnit roli regulátora pH je jednou z příčin metabolické acidózy - ledviny samy o sobě tuto práci tak rychle jako ve spolupráci s plícemi prostě nestihnou…

Takže celý proces regulace pH závisí na schopnosti těla regulovat koncentrace H+ v krvi a dále pak na kompenzační schopnosti ledvin v případě, že plíce v této roli selhaly.

Příčiny metabolické acidózy

Některé jsou z výše uvedeného jasné. Mezi ty hlavní patří:

• nedostatečná funkce ledvin (pomalá recyklace bikarbonátu)
• poruchy funkce plic (plíce nedokáží eliminovat CO2 v krvi tempem, které je očekáváno)

K těm dalším, méně častým pak patří:

• chronické průjmy (bikarbonát odchází ve stolici bez toho, aby na sebe navázal potřebné množství H+)
• porucha vylučování H+ z ledvin (bikarbonát je vyloučen ledvinami bez toho, aby na sebe navázal H+)
• porucha metabolismu tuků u diabetických pacientů
• těžký alkoholismus
• podvýživa
• dlouhodobé hladovění (48 hodin a výše)
• nízkokarbohydrátová nebo ketogenická dieta (kdy hromadící se ketony zapříčiní ketoacidózu)
• jaterní nemoci (nadbytek kyseliny mléčné) 
• nedostatek kyslíku ve tkáních (nadbytek kyseliny mléčné)
• nadužívání některých léčiv stojících za vyšší produkcí kyseliny mléčné (např. Aspirin)

Podtrženo, sečteno - vaše tělo si neporadí s produkcí kyselin a acidózních sloučenin v okamžiku, kdy jsou poškozeny jeho funkce nebo si tělo samo vytváří velké množství kyselin resp. konzumujete je ve zvýšené míře a v ledviny nejsou schopny produktovat takové množství bikarbonátu.

Metabolická acidóza a osteoporóza 

Možná jste si všimli, že jsem kosti nebo kostní dřeň v rámci popisu regulace pH krve ani jednou nezmínil. Ony totiž v celém procesu jednoduše nefigurují ;-) Ionty vápníku v kostní dřeni pro neutralizaci H+ naše tělo nevyužívá.

Existují studie dokazující, že silně kyselinotvorná strava má příčinu ve vylučování vápníku v moči? Ano, existují, ale vápník v moči nemá nic společného s hustotou kostí a nesignalizuje zvýšené riziko zlomenin! Jinými slovy, pH moči a zdraví kostí navzájem nesouvisí. Stejně tak nikdo nepotvrdil opak - že by alkalická dieta pomohla v prevenci ztráty kostní hmoty, resp. odčerpávání vápníku z ní.

Dietetický protein a vstřebávání vápníku

Jak jsem již uvedl, hypotéza, že vysokoproteinová dieta stojí za zvýšením odčerpávání vápníku z kostí, neobstála tváří v tvář vědeckým faktům. Naopak - ukazuje se, dietetický protein (díky obsahu některých aminokyselin) a tepelně neznehodnocené mléčné produkty (díky obsahu fosfátů) naopak zvyšují absorbci vápníku v tenkém střevu. V mém závěrečném shrnutí se pak dočtete, co udělat proto, aby se vápník dostal tam, kde jej potřebujete ;-)

Shrnutí a akční body na závěr ;-)

Doufám, že jsem vám tímto dvoudílným článkem o zásaditosti stravy a jejím vlivu na naše tělo udělal trochu pořádek v tom, co slyšíte z různých zdrojů. To, zda jíte potraviny se silně kyselinotvorným účinkem, nemá žádný vliv na stav vašich kostí. Určitě to také neznamená, že byste jim měli hodlovat! S těmito potravinami i nápoji mají vaše ledviny i plíce zbytečně více práce (viz vysvětlení regulace pH) a jednotlivé tkáně vystavujete, byť jen dočasně, vyššímu pH, které je jedním ze základních předpokladků pro vznik zánětlivých procesů a při nadbytku krevního cukru pak i vzniku rakoviny! Očekávám, že se někteří pozorní čtenáři ozvou s dotazem na jednu ze zmiňovaných příčin metabolické acidózy - ketogenickou dietu a nízkouhlohydrátovou dietu. Raději na tyto dotazy rovnou odpovím. Ano, ketogenická dieta, pokud je rigidně dodržovaná po delší dobu, může mít tento efekt. I z tohoto důvodu spíše doporučujeme tzv. přerušovanou hladovku prodlouženou ketogenickou snídaní, popř. tučným kafčem. Vůbec bych striktní ketogenickou dietu nedoporučil ženám před menopausou! Jak u mužů tak u žen bych dal přednost tzv. cyklické dietě, tzn. střídání diety vyvolávající stav ketogeneze a vysokokarbohydrátové diety. Ne, nenavádím vás k tomu, abyste najednou spořádali deset indiánků. Jednou za dva až tři dny si dejte k večeři misku bílé rýže, třeba ve formě mého oblíbeného sushi ;-) Tím ketogenezi automaticky zastavíte a jako bonus navíc budete trénovat vaše tělo ve schopnosti ukládat více glykogenu ve svalech! Z mých předchozích článků jste se mohli dozvědět, že schopnost našeho těla ukládat krevní cukr ve formě glykogenu je omezená (cca 100g v játrech a 400g ve svalech), u sportovců se zvyšuje s přibývající výkonností, ale od určitého stádia dále nevzrůstá. A právě cyklická dieta se ukázala jako účinná pro další zvýšení glykogenu, kde především ten svalový (= dodávající okamžitou energii pro stahy svalů) sportovci ocení! V krátkosti se rovněž zmíním o nízkouhlohydrátové dietě - ta je spoustou zdrojů definována jako dieta s obsahem uhlohydrátů nepřesahujícím 30g denně - což se prakticky blíží ketogenické dietě. Z mého pohledu je ideální dieta, kde uhlohydráty, resp. jejich kalorická hodnota nepřekročí 25-30%, resp. 50g. Pokud eliminujete nebo alespoň omezíte konzumaci obilovin a rafinovaných cukrů, pak se k tomuto cíli přiblížíte. 

1. při snaze o dosažení zásaditosti vašeho těla dejte přednost skutečným potravinám a ne potravinovým doplňkům, popř. zásaditým koupelím a dalším víceméně kosmetickým procedurám - mějte na paměti, že se přes kůži sice část minerálů vstřebá, ale zároveň dojde k narušení pH kůže jako takové, která by měla být kyselejší, než vaše nitro… Navíc díky ceně těchto procedur je vlastní užitek diskutabilní…
2. jezte dostatek zásadotvorné zeleniny
3. u mléčných produktů dejte přednost fermentovaným a především pak těm z nepasterizovaného mléka (tepelná úprava mléka jej posouvá z víceméně pH neutrálního pásma do silně kyselinotvorného!)
4. omezte konzumaci kávy na 2-3 šálky denně a spíše na dopolední hodiny (z důvodu metabolizace kofeinu a možného ovlivnění spánkového cyklu)
5. nenechte se odradit skeptiky - zásadotvorná strava je v naší době a v našich podmínkách pro vás tou správnou cestou pro vyvážené zdraví! 

Čerpáno z:

• The alkaline diet: is there evidence that an alkaline pH diet benefits health? Schwalfenberg, 2012. Journal of Environmental and Public Health. 
• The role of pH in determining the species composition of the human colonic microbiota. Duncan et al, 2009. Environmental Microbiology.
• pH and Peptide Supply Can Radically Alter Bacterial Populations and Short-Chain Fatty Acid Ratios within Microbial Communities from the Human Colon. Walker et al, 2005. American Society for Microbiology. 
• Kidney stones: pathophysiology and medical management. Moe, 2006. The Lancet. - The kidney and acid-base regulation. Koeppen, 2009. Advances in Physiology Education. 
• A rare cause of severe metabolic acidosis: Presurgical fasting. Laverde-Sabogal et al, 2014. Colombian Journal of Anaesthesiology. 
• Low urine pH and acid excretion do not predict bone fractures or the loss of bone mineral density: a prospective cohort study. Fenton et al, 2010. BMC Musculoskeletal Disorders. 
• Quality of diet and potential renal acid load as risk factors for reduced bone density in elderly women. Pedone, 2010. Bone. 
• Meta-Analysis of the Effect of the Acid-Ash Hypothesis of Osteoporosis on Calcium Balance. Fenton et al, 2009. Journal of Bone and Mineral Research. 
• Causal assessment of dietary acid load and bone disease: a systematic review & meta-analysis applying Hill's epidemiologic criteria for causality. Fenton et al, 2011. Nutrition Journal. 
• Phosphate decreases urine calcium and increases calcium balance: a meta-analysis of the osteoporosis acid-ash diet hypothesis. Fenton et al, 2009. Nutrition Journal. 
• Diagnosis and treatment of severe metabolic acidosis. Jones, Walter, 2007. Paediatrics and child health. 
• Dietary protein: an essential nutrient for bone health. Bonjour, 2005. Journal of the American College of Nutrition. 
• Low Protein Intake Is Associated with a Major Reduction in IGF-1, Cancer, and Overall Mortality in the 65 and Younger but Not Older Population. Longo, Levine, Fontana et al, 2014. Cell Metabolism. 
• Nutritional disturbance in acid–base balance and osteoporosis: a hypothesis that disregards the essential homeostatic role of the kidney. Bonjour, 2013. British Journal of Nutrition.