Stresový hormon kortizol: máte jej "pod kontrolou"?

Čtete první řádky? To je dobře. Otázka v názvu článku možná vyvolá dojem, že mít kortizol “pod kontrolou” znamená udržovat si jeho stabilní hladiny. Přesný opak, to je pravidelně vzrůstající a zase klesající křivka, je tím, čeho bychom měli docílit! Jak na to? Čtěte dále ;-)

Již jste o něm jistě slyšeli a asi to nebylo nic pozitivního. Kortizol bývá často spojován se stresem a jeho vlivem na naše zdraví. Podobně jako např. u cholesterolu je ale skutečnost trochu jiná - bez kortizolu, resp. jeho vlivu na naši nervovou soustavu v okamžiku akutního stresu bychom nebyli na vrcholu potravního řetězce. Nebyli bychom vůbec…

Kortizol patří mezi steroidní hormony (glukokortikosteroidy) a je produkován nadledvinkami s velkou pomocí signálů přicházejících z hypothalamu (podhrbolí) a hypofýzy (podvěsek mozkový). K jeho syntezi potřebují naše nadledvinky prekurzor a tím je náš starý známý, cholesterol. Pro distribuci v rámci krevního oběhu je zhruba 90% celkového množství navázáno na albumin a CBG (globulin vázající kortikosteroidy), zbylých 10% se pak pohybuje volně. Právě tento volný kortizol se pak dokáže navázat na příslušné receptory a ovlivňovat životní funkce, které popisuji níže. V optimálním případě je řízena jen a pouze denní dobou, kdy kolem sedmé hodiny ranní, těsně po probuzení, jsou jeho hladiny nejvyšší, v průběhu dne postupně klesají a v okamžiku ulehnutí ke spánku jsou nejnižší. To je ideální stav. V takovém se naše tělo vyrovná i s výkyvy, které v případě kortizolu mohou být v některých okamžicích žádoucí a může na nich záviset náš život. Třeba v okamžiku, kdy se na nás řítí kamion, kterému selhaly brzdy. Extrém? Jasně. Ale právě pro ty je zde kortizol, který nás dokáže nabudit natolik, že nejenom sami kamionu z cesty uskočíme, ale ještě pomůžeme strhnout z jeho dráhy maminku s kočárkem, která si řítícího se monstra vůbec nevšimla. Zdravé hladiny kortizolu měl určitě i Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku. Alespoň o tom svědčí jemu připisovaná věta “Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal”. A i na případný útěk by pro něj bylo bývalo ideální mít nadledvinky v pořádku. Kam tím vším mířím? Abychom si uvědomili, co dnes za stres pokládáme my. Ujela nám “šalina”, sváteční řidič před námi neumí pořádně zipovat do zúžení, udělalo se Vám oko na punčoše nebo jsme si pobryndali kravatu kávou. Pomiňme skutečný stres - přeneseno do dnešní doby a na naše podmínky jím může být rozvod nebo třeba těžká nemoc v rodině. Proč by se ale na vrcholu žebříčku největších stresorů měly objevovat svátky vánoční nebo stěhování? Jak ta zašpiněná kravata, tak poslední dva týdny v roce přispívají k tomu, že se z dobrého sluhy stane špatný pán a křivka kortizolu přestane být křivkou. V obou extrémech (trvale nízké hodnoty kortizolu při vyčerpání nadledvinek i jeho stále vysoké hladiny při stresu nadledvinek) totiž vedou ke zdravotním problémům, se kterými si alopatická (západní) medicína pořádně neví rady. Nutno dodat, že především proto, že nevnímá tělo jako celek a namísto snahy o řešení příčiny (stres, fyzický či psychický) se v lepším případě snaží o léčbu orgánu (nadledvinek), v horším pak jen o odstranění symptomů.

kortizol - molekulární model

Mezi některé funkce kortizolu v našem těle patří:

• udržování nás ve stavu bdělosti a rychlé reakci v případě ohrožení
• oddalování pocitu unavení
• snižuje zánětlivé procesy
• pomáhá v regulaci krevního cukru a metabolismu jako celku
• pomáhá v regulaci krevního tlaku

To vše platí pro optimální hladiny kortizolu, pravidelně stoupající a klesající. Neustále trvající nízkoúrovňový stres pak vede k obou možným extrémům, trvale vysokým hladinám kortizolu a později pak k otupení činnosti nadledvinek, jejich vyčerpání a relativně nízké produkci kortizolu bez ohledu na potenciální stres. A v tom okamžiku můžete očekávat mimo jiné i:

• sníženou imunitu
• narušení regulace krevního cukru (trvale vysoké hladiny kortizolu zvyšují glukoneogenezi, katabolický proces syntézy glukózy z jiných substrátů, než karbohydráty - včetně proteinů svalové hmoty), tzn. mimo jiné i vyšší inklinaci k cukrovce II. typu
• vysoké riziko vzniku rakoviny prsu (dle jedné z velkých studií mělo 65% pacientek s rakovinou prsu trvale nízkou hladinu kortizolu či jeho vysoké výkyvy v průběhu dne a ty samé pacientky pak o 35% vyšší mortalitu)
• vysoké riziko vzniku rakoviny prostaty (studie University of Buenos Aires přišla s takřka identickým zjištěním jako výše uvedená fakta o rakovině prsu)

Malá poznámka k propojení rakovina - kortizol. Jak jsem výše uvedl, hlavním substrátem pro tvorbu kortizolu je cholesterol. Mimo něj ale tělo využívá pro stejné účely i pregnenolon. A ten slouží jako prekurzor i pro další hormony včetně progesteronu, estrogenu, testosteronu či DHEA. Ukazuje se, že v okamžiku trvalého (chronického) stresu tělo vrhne všechny své zdroje na syntezi kortizolu a na ostatní hormony jaksi zapomene. To vede k nerovnováze hormonálního systému, který se může u žen projevit např. postmenstruačním syndromem, fibroidními tumory, endometriozou a rakovinami reprodukčních orgánů (včetně rakoviny prsu). Milé slečny a dámy, stojí Vám ten stres z odprýsknutého laku na nehtu nebo kabelky barevně neladící k botám za to riziko?

Jak jsem již psal výše, prvním stupněm vedoucím k vyčerpání nadledvinek a trvale nízkým hodnotám kortizolu jsou jeho výrazné výkyvy v průběhu dne či trvale vysoké hodnoty. Tyto stavy se pak symptomaticky mohou projevit následovně (jeden či kombinace více příznaků):

• nárůst hmotnosti (především abdominální tuky)
• výkyvy nálady a stavy úzkosti
• únava a bolesti svalů
• problémy s usínáním a časté probouzení se (kortizol se nemá rád s melatoninem, tolik důležitým pro kvalitní spánek - máte-li vysoké hladiny kortizolu, melatonin tělo nezačne produkovat…)
• nepravidelný menstruační cyklus
• snížení chuti k jídlu
• zvýšená žíznivost

Stále nevíte? Testování hladin kortizolu je dnes celkem rozšířené a i když nejpřesnější je měření ze slin, pro zkušeného biochemika není problém učinit závěr ani z kortizolu v krvi (i s přihlédnutím k dalším krevním markerům uvedeným níže)!

Bez ohledu na to, co bude jako standardní hodnoty ukazovat Váš krevní rozbor, vezměte prosím v potaz hodnoty, se kterými pracuji já. I ty mají poměrně velký rozsah. Budete-li se pohybovat v daných dimenzích, ještě je nutné vzít v potaz to, že by Vaše ranní hodnoty měly být o 20-25% vyšší, než ty večerní. Takže 110/82 nmol/l nebo 300/220 nmol/l ranní vs. večerní  kortizol je OK, ale 110/469 nmol/l nikoliv…

ranní kortizol: 110-606 nmol/l

večerní kortizol: 82-469 nmol/

A jak interpretovat výsledky?

Extrémně nízké hladiny ranního i večerního kortizolu  = vyčerpání nadledvinek, nedostatečná funkce nadledvinek či poměrně vzácná Addisonova choroba.

Extrémně vysoké hladiny ranního i večerního kortizolu či rozdíl mezi ranní a večerním v hodnotách 10% a méně = stres v nadledvinkách či tzv. Cushingův syndrom.

Dvě otázky k položení před tím, než se poddáte stresu: Co nejhoršího se může stát? Stojí mi to za ten stres?

Hodnoty kortizolu mohou být výrazně ovlivněny těhotenstvím, případnou estrogenovou terapií a používáním hormonální antikoncepce. V prvním případě se jedná o přirozenou (fyziologickou) úpravu hormonální činnosti jako takové a tak bych jen dodal “hlavně žádný stres, (budoucí) maminko” ;-) U pacientek na estrogenové terapii bych asi vše konzultoval s ošetřujícím lékařem - tyto stavy mě osobně přijdou jako vyrážení klínů klínem a je na diskuzi, jaký stav je pro Vás méně škodlivý, zda stres v nadledvinkách či estrogenovo-progesteronová disbalance. Zvláštní vzkaz bych měl pro všechny slečny a ženy nadále používající hormonální antikoncepci - případné problémy s kortizolem jsou asi tím nejmenším zlem, které se mi ve spojitosti s užíváním hormonální antikoncepce vybavuje. Vážíte-li si alespoň trochu Vašeho zdraví, zvážil bych okamžité zastavení medikace - ušetříte si tak řadu problémů po zbytek Vašeho života.

I v případě, že Vám Váš ošetřující lékař žádanku na kortizol nevypíše, stále máte možnost nepřímo stav Vašich nadledvinek a potažmo i kortizolu zjistit. V okamžiku vyšších, než žádoucích hladin kortizolu totiž budete mít poškozenou rovnováhu sodíku a draslíku v krevním séru (vysoké hladiny sodíku a naopak nízké draslíku) a pokud máte k dispozici i testy z moči, pak v nich najdete velmi nízké hodnoty chloridů. U vyčerpání nadledvinek tomu bude přesně opačně.

Jak dostat kortizol “pod kontrolu”?

Tuto část bych rozdělil do třech odstavců. Jak asi sami tušíte, jen správnou stravou se Vám kortizol do normálu nevrátí a když bych měl záhlaví oněch třech odstavců - stravu, životní styl a pohyb - seřadit dle důležitosti, v tomto případě bych váhal, zda dát stravu na druhé či až na třetí místo. Začal bych jednoznačně životním stylem, resp. jeho úpravou.

Životní styl

• meditace - jednička na mém seznamu a jak jsem se již v mnoha článcích zmínil, nepotřebujete kvůli tomu strávit léta v ášramu - postačí Vám najít si klidné místo, zavřít oči a nemyslet na nic, jen na svůj dech. Mě osobně nejvíce vyhovuje “meditace v leže”, kdy po probuzení zůstanu ještě 10 minut v posteli, praktikuji dechová cvičení a zároveň si měřím HRV (heart rate variability - senzor měřící rytmiku a pravidelnost srdečního pulsu)
• spánek - 7,5-8 hodin kvalitního spánku - než abych se opakoval, mrkněte na můj článek věnovaný právě spánku
• eliminace EMF - elektromagnetické záření v intenzitách, kterým jsme denně vystavováni vyvážené křivce kortizolu nepomáhá, takže pokud to jde, volejte z mobilu přes sluchátka, WiFi router alespoň na noc vypínejte, namísto iPadu či Kindle do postele sáhněte po papírové knize, atp.

Výživa

• snažte se vyvarovat přemíry cukrů, především v rafinované podobě
• zařaďte do svého jídelníčku, popř. arzenálu potravinových doplňků bazalku posvátnou, ashwagandhu, ženšen a lékořici; jak některé z názvů napovídají, pomoc hledejte na Dálném východu, resp. v obchodech se zdravou výživou prodávajícím čaje namíchané právě z těchto léčivek
• udělejte si radost, kupte si nějakou pěknou aromalampu a k ní esenciální olej z muškátové šajvěje, tymiánu či santalového dřeva - tyto oleje mají prokazatelně pozitivní vliv na harmonizaci kortizolu

Pohyb

• zapomeňte na maratony, zapomeňte na olympijský triatlon - cokoliv fyzicky náročného a trvajícího déle, než hodinu je stresem pro Vaše tělo a stres pro Vaše tělo se dříve či později projeví na hladinách Vašeho kortizolu
• před jakýmkoliv “kardio” cvičením se řádně protáhněte
• zkuste se zamyslet nad lekcemi jógy, tai chi, pilates nebo qigongu    

A jedna “rada k nezaplacení” na závěr - až příště ucítíte, že své tělo i mysl uvádíte do stavu “bojuj nebo uteč”, položte si dvě otázky:

Co nejhoršího se může stát?

a

Stojí mi to za ten stres?

Pokud si na první odpovíte jinak, než “zemřu”, pak by odpověď na druhou otázku měla znít “ne”...