Vysoký krevní tlak: přebytek sodíku nebo nedostatek draslíku?

Dnes bych se rád jen v krátkosti zmínil o něčem, co bude opět v rozporu s všeobecnými doporučeními mainstreamové medicíny. Potýkáte se s vysokým krevním tlakem? Asi Vám Váš ošetřující lékař doporučil omezit množství konzumované soli. A Vy z Vás, více osvícení, jste možná náhodou či cíleně narazili na knihu Dr. James DiNicolantonia Pravda o soli (Jota, 2017). A Vás pak nepřekvapí závěry dvou před nedávnem zveřejněných studií, které jasně ukazují na fakt, že problémem není (nad)konzumace chloridu sodného (kuchyňská sůl, kde viníkem hypertenze je sodík), jako spíše výrazný výkyv mezi konzumací potravin obsahujících sodík (včetně soli) a draslík. Již jsem se v několika předchozích článcích zmínil o faktu, že některé minerály v lidské tkáni mají své “kámoše”, kteří se navzájem regulují. Problémem může být například výrazná konzumace potravin (a/nebo potravinových doplňků) s jódem a nedostatečná konzumace zdrojů selenu. A naopak. Stejný problém nastane při výrazné konzumaci vápníku a nízké konzumaci hořčíku. A naopak. A jak se ukazuje, sodík v lidském těle (jeho nadbytek) nehraje až takovou roli, jako nedostatek draslíku - v rámci konzumovaných potravin (či potravinových doplňků...). Níže se věnuji oněm zmíněným dvěma studiím, ale začnu s tím, že zmíním přirozené zdroje draslíku v potravinách.

Přírodní zdroje draslíku:

• avokádo - celé avokádo (bez slupky a pecky, samozřejmě) obsahuje 15% doporučené denní dávky draslíku, dále jen DDD - zde se bavíme o těch menších kusech, které se obvykle prodávají v balení po více kusech, kdy jeden kus váží +/- 100 gramů; u velkých avokád “Haas” počítejte s váhou kolem 250 gramů a tím pádem přibližně 25-30% DDD draslíku
• mangold - spíše než v super/hypermarketech bych asi doporučil poohlédnout se po něm na nějakém farmářském trhu nebo si vypěstovat vlastní - hrnek jemně podušených listů vám mimo labužnický zážitek přinese i 20% DDD draslíku
• brambory - překvapivý zdroj draslíku, který vždy patřil mezi základ české kuchyně (přílohy či jako základ hlavního chodu) - jedna středně velká brambora vám dodá +/- 20% DDD
• jogurt - kvalitní jogurt (tzn. nerovná se Danone) Vám dodá společně s řádnou dávkou vápníku i 13% DDD draslíku (v 250g jogurtu)
• čočka - další z tradičních surovin pro přípravu typicky českých pokrmů - šálek (200ml) vařené čočky Vám dodá 16% DDD 

Poznámka: je až legrační, jak se většině populace spojuje draslík s banány ;-) I když zadáte “draslík” do vyhledávače a najedete na první obrázek potraviny, je to banán! Přitom jeden banán obsahuje +/- 11% DDD draslíku - všechny výše uvedené suroviny obsahují v běžně konzumované dávce draslíku více!  

Potravinové doplňky:

Pokud to jen trochu jde, dejte přednost přirozeným zdrojům. Není to totiž jen o jednom izolovaném minerálu, ale celé paletě minerálů a vitamínů (včetně živočišných zdrojů uvedených výše). Pokud ale žádnou z výše zmíněných potravin nemusíte a jste smířeni s polykáním další “pilulky”, pak hledejte přípravky s obsahem citrátu draslíku (potassium citrate) - ten je nejlépe vstřebatelný, pro lidské tělo nejlépe dostupný a navíc pomůže v léčbě infekcí močových cest a odstranění ledvinových kamenů. Tři v jednom. “Nekupte to!” ;-)

Studie:

Tak a teď k výše avizovaným studiím. Obě se věnují náhradě klasické soli (chlorid sodný, jakkoliv kvalitní) něčemu, co ve studiích nazývají “náhražkou soli”. Za tímto termínem se ve skutečnosti skrývá mix kuchyňské soli (chloridu sodného) a chloridu draselného (v různých poměrech, obvykle 2/3 až ¾ chloridu sodného a ⅓ až ¼ chloridu draselného). Výsledný “solící” efekt není 100% srovnatelný jako při použití kuchyňské soli, ale dodání draslíku (chlorid draselný jej obsahuje 50-52% = 100g chloridu draselného obsahuje 50 až 52 gramů draslíku) vyrovná obsah kuchyňskou solí dodaného sodíku a na výsledném krevním tlaku je to znát ;-)

První studie The contribution of sodium reduction and potassium increase to the blood pressure lowering observed in the Salt Substitute and Stroke Study prokázala na 21 tisících účastníků po 5 letech náhrady kuchyňské soli za “náhražku” (75% NaCl/25% KCl) 14% snížení rizika srdečního infarktu, 13% snížení rizika jakéhokoliv kardiovaskulárního onemocnění a 12% snížení rizika předčasné smrti - v porovnání s těmi, kteří i nadále používali klasickou kuchyňskou sůl.  

Druhá, nazvaná Salt substitution and salt-supply restriction for lowering blood pressure in elderly care facilities pak přišla se závěrem, že u náhodně vybrané skupiny důchodců (1612 účastníků) při záměně klasické soli za “náhražku soli” došlo za 2 roky k poklesu systolického tlaku o 7,1 mm rtuťového sloupce, o 1,9 mm u diastolického tlaku a celkovému snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění o 40%!  

Odneste si:

Jedním ze závěrů první zmíněné studie bylo i konstatování, že ¾ celkového efektu snížení krevního tlaku neměl na svědomí pokles příjmu sodíku (“naředění” kuchyňské soli), ale naopak navýšení příjmu draslíku v rámci “naředění” kuchyňské soli. Asi bych všem hypertonikům doporučil zaměřit se právě na dietetický příjem draslíku (navýšení konzumace výše zmíněných surovin) nebo na samo-domo přípravu “náhražku soli”. Chlorid draselný v potravinářské kvalitě koupíte u firmy Fichema. A smíchejte jej se solí, která stojí za to. Dejte přednost té, která obsahuje další pro tělo potřebné stopové prvky. Vyhněte se klasické soli ze super/hypermarketů a raději chlorid draselný smíchejte třeba s keltskou mořskou solí (někdy nazývanou Fleur de Sel nebo Le Guérandais) nebo kvalitní himálajskou solí. U té druhé sledujte recenze a informace o původu - himálajská sůl je velmi častým terčem šmejdů a ne vždy kvalita odpovídá všeobecným informacím o její kvalitě. Ať již koupíte kvalitní keltskou sůl (zde se cítím bezpečnější, co se kvality týče) nebo himálajskou sůl, s každým zrnkem velkou dávku hořčíku a desítky dalších stopových prvků. K draslíku v tabletách/kapslích sáhněte jen v případě nouze ;-)