-
Zveřejnil:
Martin Novotný - Komentáře: 0
-
Štítky:

Další díly
Jsem zde s předposledním dílem této obsáhlé série o vlivu minerálů na funkci štítné žlázy. Zatímco se v posledním díle budu zaobírat prvkem, který asi většině lidí přijde na mysl jako první - jódem, v tomto pokračování bych rád osvětlil funkci minerálu, který je spíše než se štítnou žlázou spojován se zdravím našich kostí, vápníkem.
I když je 99% vápníku v našem těle vázáno v kostech, neznamená to, že by nebyl důležitý pro funkci dalších orgánů a orgánových soustav! Pokud totiž pomineme prvky, které tvoří 96% našeho těla (kyslík, uhlík, vodík a dusík), pak je to právě vápník, který vévodí žebříčku dalších pro tělo nezbytných prvků s 1,5% vztaženo na hmotnost. Porovnejte to například s hořčíkem, jehož v celém těle najdete přibližně 0,1%!
Vezmeme-li ale v potaz fakt, že vápník je nejběžnějším minerálem (mimo výše uvedené), nikoho nepřekvapí, že hraje podstatnou roli i ve zraví štítné žlázy. Nedostatek vápníku je tak úzce spojen s hypothyroitidou. A nedostatkem vápníku mám konkrétně na mysli vápník v místech, kde bychom ho měli očekávat, tzn. v pevných tkáních. Nadbytek vápníku v měkkých tkáních a krevním řečišti je stav, proti kterému bychom měli aktivně bojovat. Pokud tedy nechceme zatěžovat naše srdce a cévní systém.
Mimo propojení “nízké hladiny vápníku = hypothyroitida” existují další souvislosti mezi vápníkem a štítnou žlázou:
- správná funkce štítné žlázy pomáhá regulaci vápníku v krevním séru
- hypothyroitida potlačuje správný metabolismus vápníku
- hormony štítné žlázy přímo ovlivňují vstřebávání vápníku naším zažívacím systémem
Dostatečné hladiny vápníku pak mimo vlastní zdraví našich kostí výrazně zasahují do acido-alkalické rovnováhy a podporují funkci svalů a nervové soustavy.
Vápník v tabletkách?
Vlastní suplementace je poslední dobou probírána na odborných i laických platformách a i když náš rigidní zdravotnický systém stále propaguje doplňování vápníku formou potravinových doplňků, popř. zvýšením konzumace mléčných produktů, je dnes více než jasné, že tento postup spíše zdraví poškodí. Vápník ve formě pilulek nebo prášku se totiž bez ohledu na použitou formu, její dostupnost a elementární obsah vápníku nedostane do pevných tkání bez pomoci několika nezbytných vitamínů a minerálů:
- hořčík - je antagonistou vápníku a pokud patříte mezi většinu populace, máte hladiny hořčíku nižší, než by bylo záhodno
- vitamín D - další z markerů (v krvi jako marker 25-OH vitamín D), který se v lepším případě pohybuje v slabě subklinických hodnotách - vzhledem k zeměpisnému pásmu (nedostatek slunečního svitu v kombinaci s většinou dne strávenou v uzavřených prostorách), lobby kosmetických firem (natřením těla UV-B blokátory tvorbu vitamínu D zastavíme) a další faktory hrají v produkci vitamínu D podstatnou roli; doporučené dávky pro suplementaci vitamínem D3 jsou navíc směšně nízké - 3.000IU denně nejsou v takovém případě dostatečné ani na udržení stavu natožpak na jeho zlepšení...
- vitamín K2 - nízká konzumace (kvalitních) zdrojů vitamínu K2 zapříčiněná např. i tvrdohlavým postupem (nejenom) našeho Ministerstva zdravotnictví v prosazování nízko-cholesterolové diety - eliminací konzumace vajec (především žloutku, jako výrazného zdroje vitamínu K2) se obratem vracím o jednu odrážku zpět - žloutek je i výrazným zdrojem dietetického cholesterolu jako prekurzoru většiny pohlavních hormonů a… vitamínu D
Vlastní doporučené dávky pro suplementaci vápníku jsou narozdíl od všech ostatních minerálů a vitamínů silně nadhodnocené! V žádném případě bych nedoporučil konzumovat více, než 500 mg elementárního vápníku denně - dávky 1.200 až 1.500 mg denně, které se v některých přípravcích objevují mohou výrazně přispět k minerální a vitamínové nerovnováze ve Vašem těle a v konečném důsledku způsobit nástup osteoporózy, popř. zrychlit kalcifikaci cévního systému!!! Máte-li ve stravě dostatek potravin uvedených níže a navíc vnímáte propojení s ostatními minerály/vitamíny, pak bych nedoporučil jakýkoliv přípravek s obsahem elementárního vápníku vyšším, než 200 až 300 mg!!!
Vápník ve stravě
Možností je hodně. V principu lze konstatovat, že vápník z živočišných zdrojů je tělu více dostupný. Na svých přednáškách uvádím jednoduchý příklad. Sklenice mléka má stejný elementární obsah vápníku jako hrst čerstvého špenátu. Pokud ale vezmeme v potaz jeho dostupnost pro lidské tělo, oněch 200 ml mléka je ekvivalentem 16 hrstí špenátu! Pozor - mám na mysli plnotučné nepasterované mléko, nikoliv obarvenou cukrovou vodu (UHT nízkotučné/polotučné mléko)!!! Pominu-li fakt, že tepelně upravené mléko skutečně není potravinou, kterou bychom měli konzumovat, odstraněním mléčného tuku dojde k odstranění v tucích rozpustných vitamínů, včetně vitamínu D! I proto lze celkem jednoduše najít studie potvrzující, že pití UHT pasterovaného mléka vede k vyššímu riziku osteoporózy a osteopenie - přesnému opaku toho, co se nám mlékárenská lobby spoječně s Ministerstvem zemědělství snaží vsugerovat! Konzumace kvalitních živočišných zdrojů a strava založená z 75% a více rostlinných zdrojů nám adekvátní hladiny vápníku zabezpečí. Tak a teď ke zdrojům ;-)
- sardinky
- nepasterované mléčné produkty
- všechna zelená listová zelenina (špenát, zelí, brokolice, kapusta, atp.)
- avokádo
- zelené fazolky
- kysané zelí
- amaranth
- mandle
- chia semínka
- mák
- sezamová semínka
- skořice
- česnek
- oregáno
- tymián
- mořské řasy
- tempeh
Další fakta spojená s vápníkem:
- nadměrná konzumace kofeinu a alkoholu snižuje vstřebatelnost vápníku
- (výrazná) konzumace potravin bohatých na fytáty (mj. i některé cereálie či otruby) nebo oxaláty (rebarbora, špenát) snižuje vstřebatelnost vápníku
- nižší vstřebatelnost a tím pádem nedostatečnost vápníku lze očekávat u celiatiků a osob s chorobami ledvin
- berete-li nějaké kortikoidy (Prednisol, Prednison, Prednisolon, …), očekávejte rovněž nižší vstřebatelnost vápníku
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.