Štítná žláza a jód

Tímto dílem uzavírám celou sérii článků o důležitých minerálech pro správnou funkci štítné žlázy. Jak jsem se již několikrát zmínil, štítná žláza je jedním z orgánů, pro který jsou právě minerály a jejich dostatečnost (= ani málo, ani moc) podstatnější, než dostatečnost vitamínů a dalších živin. A tak trochu cíleně celou sérii uzavírám právě jódem, minerálem, který přijde na mysl většině populace, pokud přijde na přetřes právě štítná žláza. A tím, že jsem jód zařadil až na konec chci jasně naznačit, že ŠTÍTNÁ ŽLÁZA NENÍ JEN O JÓDU, i když právě jód hraje společně se selenem hlavní roli. Bez pomoci (= ideálních množství) ostatních minerálů ale nikdy nebudete mít jistotu, že se v budoucnu do problémů spojených se špatnou funkcí štítné žlázy nedostanete.

Jednou z funkcí štítné žlázy je absorbovat jód (buňky štítné žlázy jsou jediné v celém těle, které jsou schopny jód absorbovat), kombinovat jej s tyrosinem (aminokyselina) a následně tuto kombinaci “konvertovat” na hormony T3 a T4. I když štítná žláza dokáže produkovat přímo aktivní verzi T3, většina produkce se sestává z neaktivní formy T4, který musí být ještě následně přeměněn na T3.

Hned na začátek bych rád komentoval “nešvar”, se kterým se ve své praxi setkávám prakticky pokaždé, pokud hodnotím krevní rozbor klientky - ženy. V rámci standardního krevního panelu se obvykle vyskytuje pouze jediný marker (ne)přímo spojený s funkcí štítné žlázy, TSH (thyroid-stimulating hormone). Produkce tohoto hormonu, který je vytvářen hypofýzou je stimulována hormonem TRH (thyrotropine-releasing hormone), pro změnu tvořeným v hypothalamu (část mozku). Ani jeden z těchto hormonů přímo štítná žláza nevyrábí, nicméně zvýšené hladiny TSH jsou dnes brány jako jeden z markerů naznačujících, že se štítnou žlázou něco není v pořádku. Nelze ale v žádném případě tvrdit, že zvýšené hodnoty TSH automaticky znamenají hypothyroitidu - alespoň ne bez dalšího vyšetření! Pokud by Vám váš ošetřující lékař měl tendanci předepsat na základě tohoto jednoho markeru Euthyrox, Letrox nebo další medikamenty, které mj. obsahují i jód, měli byste tvrdošíjně požadovat další odběr krve na kompletní vyšetření štítné žlázy a doporučení k návštěvě endokrinologa!!! Proč? Protože vaše domněle snížená funkce štítné žlázy ve skutečnosti nemusí být vůbec spojená s nedostatečností jódu! A suplementace jódem v podobě takových komerčních léků pak může vaší kondici zhoršit nebo v tom lepším případě oddálit vyřešení problémů. Odhaduje se totiž, že celosvětově přibližně 10% případů hypothyroitidy není způsobeno nedostatečností jódu, ale spadá pod autoimunitní onemocnění štítné žlázy souhrnně nazývané Hashimotova choroba a ta jako hlavního viníka NEOZNAČUJE nízké hladiny jódu. A toto číslo každoročně stoupá - více a více případů je tak připisováno autoimunitní příčině.

Diagnostikovaná hypothyroitida nemusí nutně znamenat nízké hladiny jódu! 

Proč jej máme málo?

Podle Světové zdravotnické organizace je nedostatečností jódu postiženo přibližně 72% celosvětové populace. A důvodů je více. Mezi ty nejznámější patří:

• nedostatečná konzumace potravin obsahujících jód (více níže)
• nahrazení jodizované soli ve stravě jinými typy solí (např. mořská sůl obsahuje spoustu jiných minerálů, ale jód vůbec nebo v minimálním množství) - zde si troufám tvrdit, že za tímto argumentem stojí zájmy “solné lobby” - jak mořská sůl, tak i himalájská sůl jsou celkově zdraví více prospěšné….
• nedostatek jódu v zemědělské půdě - především díky zaměření na tři hlavní složky většiny průmyslových hnojiv (dusík, fosfor a draslík), dalších přibližně dvaceti minerálů a stopových prvků nezbytných pro správný a zdravý růst zemědělských plodin ubývá…
• přítomnost fluoridů v pitné vodě - jestli existuje jeden konkrétní prvek, který je pravým opakem minerálů popisovaných v této sérii, pak je to právě fluor - na štítnou žlázu má přímo ničivý účinek!
• nahrazení jodidové desinfekce v mlékárenském a masném průmyslu - ať se již v dnešní době používá cokoliv (účinnější či levnější), jód a jeho sloučeniny to nejsou

Stále lze konstatovat, že nedostatečnost jódu stojí za většinou diagnostikované hypothyroitidy. V civilizovaných zemích s jódem-fortifikovanými potravinami je podle mého procento skutečně zjištěné nedostatečné funkce štítné žlázy spíše spadat pod autoimunitní onemocnění. V rozvojových zemích bez přímého přístupu k moři/oceánu pak skutečnou nedostatečností jódu.

Nejenom štítná žláza…

Jak jsem se výše zmínil, buňky štítné žlázy jsou jako jediné schopny absorbovat jód. To ale neznamená, že jód nehraje roli ve zdraví dalších orgánů díky biochemickým reakcím, ve kterých figuruje. Nedostatek jódu tak má mj. vliv na:

• mléčné žlázy (prsa)
• mozkovou činnost (mozek)
• brzlík
• pokožku (její kvalitu)
• slinivku
• slinné žlázy
• oči
• vaječníky
• prostatu

Správné množství jódu hraje rovněž klíčovou roli při početí a pro správný vývin plodu. Nízkými hladinami riskujete dočasné zvýšení krevního tlaku (v průběhu těhotenství) a mentální retardaci či v extrémních případech kreténismus narozeného potomka. Pro mozek ve vývinu jsou dostatečná množství jódu nezbytná.

Více o zdraví prsou

Fakta posbíraná z jednotlivých studií mluví jasnou řečí. Jak hypothyroitida jako diagnóza, tak i přímo nízké hladiny jódu stojí za cystózou prsní tkáně, tak i za vyšším rizikem rakoviny prsu. Jak mohu spojit diagnózu s nedostatkem jednoho konkrétního minerálu? Jednoduše. Takřka 100% případů hypothyroitidy je léčeno formou THR (přímou léčbou hormony štítné žlázy) a i přes fakt, že nejužívanější léky na “pomalou šťítku” obsahují určité procento elementárního jódu, dodáním ať již chemických analogů či “bio” hormonů štítné žlázy vaše tělo automaticky žádá více a více jódu. Pokud jej máte nedostatek, hormonální léčba tento stav ještě zhorší! Následně vztaženo na riziko vzniku rakoviny prsu? Studie uvádějí, že pokud užíváte THR po dobu 15 let, vaše riziko diagnózy rakoviny prsu bude o 200% vyšší!

A co na to parťák?

Z dílu o selenu již víte, že je “parťákem” jódu - výkyvy v hladinách selenu automaticky ovlivní hladiny jódu a vice versa. Máte-li nedostatek selenu (či nadbytek), je dost velká šance, že jakákoliv snaha dodat jód ve formě potravinového doplňku přijde vniveč. Nechejte se proto raději důkladně otestovat, než začnete jakoukoliv suplementaci jódem a i při zjištění optimálních hladin selenu začnete pozvolně. Pokud berete delší dobu (rok a více) léky typu Letrox či Euthyrox obsahující elementární jód a lékař Vám ve snaze udržet symptomy pod kontrolou v nedávné době předepsal stejný lék, ale ve vyšší potenci či zvýšil dávkování, pak se zamyslete - problém bude s největší pravděpodobností někde jinde! Kde? Z výše uvedeného to je snad zřejmé. Hashimotova choroba, imbalance selenu a jódu a i neuzvážená suplementace jódem může vést ke zhoršení stavu štítné žlázy. 

Hranice mezi lékem a jedem je v dávce

Jestli existuje jeden konkrétní minerál či vitamín s určenou doporučenou denní dávkou, kde se názory na ní rozcházejí dle toho, koho se na názor zeptáte, je to právě jód. Jiným klasickým příkladem rozporu v “megadávkování” může být vitamín D - klientům s nízkými hladinami 25-OH vitamínu D v krevním séru doporučuji suplementaci 10.000IU denně - to je 5krát více, než je doporučená denní dávka pohybující se mezi 2-3.000IU. A teď se posaďte - u jódu se doporučení pohybují mezi 100 mikrogramy a 50 miligramy! Mé osobní doporučení se pohybuje spíše ve spodní hranici, na úrovni 200 až 300 mcg a to ještě v případě adektávních hladin selenu. I když mají experti na léčbu štítné žlázy jako např. Guy Abraham nebo David Brownstein úspěchy s léčbou megadávkami jódu i u pacientů s Hashimotovou chorobou, jedná se o desítky případů a doposud se výsledky léčby nepodařilo důkladně zmapovat. Při podobných pokusech jinými kapacitami v oboru se stav pacientů naopak výrazně zhoršil… Bioindividualita každého z nás hraje v regulaci metabolismu jódu jednoznačně velkou roli. A abych vám dilema, zda si nějaký ten jód do stravy formou potravinových doplňků přidat či ne učinil ještě vyšší, pak vězte, že neexistuje žádný dokonalý test, jak hladiny jódu v těle změřit… Druhotně lze s určitým procentem jistoty změřit hladiny hormonů štítné žlázy a dalších marekrů spojených s její funkcí (TSH, T3/fT3, T4/fT4, antiTPO, RT3 a další) Jako nejpřesnější test se uvádí tzv. “uptake” test či test tolerance, při kterém jednorázově per os přijmete učité množství jódu (v elementární podobě jsou to dávky kolem 50 miligramů), následně zachytáváte veškerou moč a z ní následně z ní změříte jód, který vyloučíte. Pokud jsou tato množství souhrnně nižší, než 90% přijmutého jódu, pak máte s největší pravděpodobností jeho deficit. Poslední dobou se ale objevují informace, že při takových jednorázových dávkách jódu se tělo snaží vyloučit jeho nadbytek nejenom močí, ale i ve stolici. Pokud tedy nesečtete jód vyloučený v moči i ve stolici, může se stát, že zjistíte 15% jódu, které si tělo ponechalo, pustíte se do doplňování, ale ve skutečnosti jste třeba 7% vyloučili se stolicí.

A jak na něj naší cestou?

Doplňte jej potravinami! Ty, které asi každému přijdou na mysl (nápověda = málokomu chutnají) si nechám na samý konec a začnu dalšími zdroji.

• ústřice, treska, krevety - nejsou to potraviny typické pro naše končiny, ale seženete je v nejrůznějších podobách v kterémkoliv koutu naší země - mimo konzumaci v restauracích a ověřených prodejen s 2-3 dodávkami týdně bych asi volil zmražené suroviny - ne vždy je na první dojem (či první přičichutí) zřejmé, jak dlouho krevety či ústřice na pultu s ledem leží…
• losos, sardinky, tuňák - ne tak výrazný zdroj jódu, jako v prvních třech případech, ale stále velmi dobrý - dostupnost je pak ještě vyšší; asi nejbezpečnější variantou je v tomto případě krabička sardinek ve vlastní šťávě či olivovém oleji ;-)
• brambory (ve slupce), vaječné žloutky, krůtí maso či, světe div se, jahody - i tyto zdroje obsahují jód a pokud si některý z nich dáváte pravidelně, pak se vám nějakého jódu dostane ;-)
• jodidovaná sůl - nechutná-li vám skutečně nic z výše uvedeného, pak se vraťte k soli obohacené jódem - stále bude bezpečnější variantou, než THR obsahující jód

Mořská zelenina/mořské řasy

Jednoznačně nejbohatší zdroj jódu, který lze přijmout. A jednoznačně nejvíce odmítaný zároveň. Mimo jód vám dodají mj. i dostatek železa, vápníku, manganu, mědi, zinku a celé řady vitamínů skupiny B! Všimli jste si, že jsem vypsal všechny minerály z předchozích sérií o štítné žláze? Není náhoda, že pravidelná (ale umírněná) konzumace mořských řas je nejenom levným, ale i osvědčeným řešení na spoustu problémů spojených se štítnou žlázou!!! Řas je na trhu celá řada a většina z nich má nějaký exotické, obvykle japonsky znějící jméno. Nori (používaná při přípravě sashimi rolek), dulse, wakame, kombu, atp. Vyzvedl bych především kombu. Vyrábí se z ní mimo jiné tzv. kelp nudle (průhledné nudle, obvykle zatavené v sáčku s tekutinou, která je udržuje ve stavu připraveném k okamžitému použití ). My kombu v sušeném stavu (zelené smotky ne nepodobné smotkům skořice) používáme k úplně jinému účelu. Jak z našich článků víte, jsme mj. propagátory konzumace luštěnin - pokud jsou správně připraveny ke konzumaci. Narozdíl od paleo hnutí (jedna z mála oblastí, kde se s jejich názorem rozcházím) nezastávám názor, že konzumace luštěnin jako takových je zdraví nebezpečná. Pokud máte jakkoliv poškozený zažívací trakt či jinou chorobu s původem ve špatné funkci (většina autoimunitních onemocnění od kožních problémů přes Hashimotovu chorobu až po alergie na vše možné i nemožné), nehledejte původce v luštěninách. Může za to konzumace vysoce zpracovaných potravin plných aditiv kombinovaná s řádnou dávkou stresu a expozice environmentálním toxinům. Při oslabené funkci střev ale může konzumace nesprávně připravených luštěnin skutečně Váš stav zhoršit! Zkuste tedy nejprve dostat Vaše střeva do kondice (zahojení/zacelení mukózní vrstvy a obnova mikrobiomu) a pak se opětovně pustit do pravidelné konzumace luštěnin. Ty máčejte 24 hodin společně k kouskem řasy kombu (vodu několikrát vyměňte) a následně je s ní i uvařte. Tímto postupem zabezpečíte, že látky, které by mohly negativně ovlivnit zdraví (především) tenkého střeva, lektiny a puriny, budou na maximum eliminovány. Využití mořských řas tímto způsobem vnímáme jako nejméně násilné vhodné i pro rodiny s dětmi. A bohatě postačí, pokud budete tímto způsobem řasy konzumovat 1x týdně - určitě bych nedoporučoval denní konzumaci. Mimo zdraví prospěšné látky totiž obsahují řasy i látky jako arzen, rtuť či sloučeniny bromu a radioaktivní izotopy jódu. A ty by při zvýšené konzumaci řas mohly ve výsledku fungovat kontraproduktivně při vaší snaze zlepšit stav štítné žlázy.

A co vynechat, čeho se vyvarovat?

• brom, chlor, fluor - všechny tyto prvky stejné chemické skupiny jako jód, prakticky v jakékoliv chemické podobě, mají adversní efekt na metabolismus jódu - vyžádejte si testy pitné vody (využíváte-li tu z vodovodního řádu) či si nechejte udělat rozbor vlastní studniční - chlor a fluor je odstranitelný některými typy filtrů; vyvarujte se používání zubních past s obsahem flouru a léčiv, které některý z těchto tří halogenů obsahuj
• u ovoce a zeleniny náchylné na přejímání pesticidů (viz náš přehled “tucet špinavců”) volte raději bio variantu - většina insekticidů totiž obsahuje chlor a brom
• hlídejte si obsah jódu ve vašem multivitamínu - dost často obsahuje 100% doporučené denní dávky a tak by opět dodatečná suplementace jódem mohla váš stav zhoršit
• hlídejte si rovněž konzumaci jódem obohacených potravin - ditto multivitamíny

Na závěr

Problematika onemocnění štítné žlázy je konzervativně vyjádřeno velmi komplexní a velkou roli hraje právě interakce jednotlivých minerálů (i vitamínů) přijímaných ve stravě, hladiny stresu a další činitelé. Sám se nepokládám za odborníka v této problematice a spoustu klinických manifestací hypo i hyperthyroitidy chtě nechtě musím konzultovat s odborníky zmiňovanými v sérii těchto článků - část z nich byla mými externími profesory na školách, které jsem studoval a studuji a tak jsem schopen rychle konkrétní případy objasnit a přijít s návrhem konkrétních léčebných protokolů, ať již těch intervenčních s potravinovými doplňky, tak i těch v rámci přizpůsobeného jídelníčku. Sami s Veronikou vnímáme zvýšený příliv klientek ve věku 30+ let s narušenou funkcí štítné žlázy. Na prvotní zjištění plně postačí s klientem se pobavit o symptomech a udělat měření přístojem Vitastiq. Obvykle následuje důkladné čtení krevního rozboru a právě příprava konkrétního protokolu. Funkci štítné žlázy nepoškodíte (s vyjímkou extrémní expozice na některé chemikálie) během jednoho týdne a tak asi nepřekvapím konstatováním, že ji neuvedete do normálu za týden či měsíc. Je to dlouhodobý proces, ale za dobu našeho koučinku dojde k viditelnému zlepšení a odejdete s informacemi, které pomohou k doléčení a udržení štítné žlázy v ideální kondici ;-)