Proč všichni nedostaneme rakovinu? Díl. I.

Dnešní zamyšlení, podložené několika vědeckými studiemi, se přidá k těm našim článkům, kde již zmiňujeme, co my pokládáme za PREVENCI rakoviny a co si pod prevencí rakoviny představuje MZd ČR a zdravotní pojišťovny. 

Minulý týden jsme se s Veronikou aktivně zúčastnili Dne zdraví před poliklinikou u nás v Praze 12 - Modřanech. Proti našemu stánku označenému “Zdravý životní styl” (kde byla mimochodem celý den několikanásobně delší fronta, než u všech ostatních stánků) byl i stánek Ligy proti rakovině označený “Prevence rakoviny”. Při cestě na toalety (na jakoukoliv návštěvu ostatních stánků nebyl čas - s Veronikou jsme se po 7 hodin nezastavili) jsem si ze stánku Ligy proti rakovině vyzvedl několik brožurek. Každá byla zaměřená na konkrétní typ rakoviny. Až druhý den jsem jimi zběžně prolistoval a zjistil, že slovo “prevence” se ani v jedné z nich nevyskytuje. Brožurky (každá odhadem v nákladové ceně kolem 15-20 Kč) pojednávají o několika typech samovyšetření a zbytek stránek se věnuje “včasné diagnostice” (to, co je lékařskými kruhy označováno za prevenci) a způsobům léčby (chemoterapie, operace, ozařování). KDE je tedy popis skutečné prevence? Toto je současný postoj alopatické medicíny k rakovině a nedá se předpokládat, že se na tomto přístupu cokoliv v krátké době změní.

K tomu všemu přispívají velkou měrou i mass média dávající velký prostor jen jedné straně a již vůbec se nedá očekávat zveřejnění následné reakce odborného publika. Klasickým příkladem byl humbuk kolem studie John Hopkins University z ledna letošního roku. K závěru shrnutému do věty zhruba ve smyslu: "75% výskytu rakoviny je neovlivnitelných a my prostě máme smůlu” (“bad luck” cancer research) se vyjadřovali okamžitě po zveřejnění veškerá média, včetně těch českých (a i čeští onkologové následně v pořadech veřejnoprávní televize tento závěr potvrdili). Málokdo ale zaznamenal bouřlivou reakci ze strany vědců i těch, kteří dokáží ve studiích číst. Nejenom, že došlo k jednostrannému výběru posuzovaného vzorku (pro “smolný” výsledek studie nakloněnému), ale došlo i k následnému překroucení metologie vyhodnocení výsledků. A i když jsem v těchto následných reakcích detailněji nepátral, ani by mne nepřekvapilo, pokud by se mezi zadavateli, popř. finančními sponzory objevila firma profitující na léčbě rakoviny jako takové. Podobně, jako tomu bylo v případě březnové studie na téma “očkování a autismus” - ta jakoukoliv souvislost odmítla, zpráva o “bezpečnosti vakcinace” se prohnala jako hurikán všemi médii. Až následně se ukázalo, že dva ze třech sponzorů jsou přímo napojeni na výrobce vakcín a třetí je vyšetřován pro překroucení podkladů pro výplatu pojistného ve snaze získat více peněz za léčbu pojištěnců. Vítejte v reálném světě - ovládaném korporacemi a kde jsou peníze až na prvním místě. Tolik úvod a teď již k tématu.

Každý den dojde v našem těle až k 37.000.000.000.000.000.000 DNA poškozením

Miliardy DNA mutací denně

Obecný úzus definující podmínky vzniku rakoviny je poškození na buněčné úrovni, po kterém následně dojde k displázii (chorobné množení buněk), vzniku nádoru a následným metastázím mimo orgán prvotní displázie. Většina odborné veřejnosti nadále odmítá vzít v potaz další faktory, především ty spojené s životním stylem - nadmíra konzumace cukrů (rakovinové buňky se cukry živí), stres (zvyšuje riziko nejenom rakoviny a přispívá i s cukry k pH disbalanci našeho těla), abych jmenoval jen několik z nich. Jak na tom ale s vlastním buněčným poškozením jsme a dá se mu zabránit?
Naše tělo se konstantně regeneruje. Buňky neustále umírají a namísto nich vznikají dělením nové. Při tomto procesu může dojít k chybám v replikaci buněčné informace (DNA) a také k nim dochází. A to skutečně v masivním měřítku. Odhaduje se, že jde až o miliardy mutací DNA denně. Na úrovni jednotlivé buňky to pak může být až milion “poruch” denně. Vezmete-li v potaz odhad počtu buněk v našem těle, pak si můžete lehce propočítat, že se zde bavíme o 37 x 1018 DNA mutacích denně… A přesto - jak je možné, že se někdo dožije požehnaného věku bez samovyšetření, mamografů, chemoterapií a operací?

Průměrný věk dožití (zdroj: Světová banka)

Průměrný věk dožití

I přes poslední negativní předpovědi, které se týkají našich dětí (křivka se obrací a dětem v současném věku 10-16 let je předpovídán kratší věk dožití, než nám) se od roku 1960 do roku 2010 průměrný věk prodloužil o 17 let. Faktorů, kterými lze tento fenomén osvětlit, je hned několik:

• lepší medicínská péče (obrovský posun hlavně pak u akutních onemocnění, kde se stále ukazuje alopatická medicína jako nejlepší cesta)
• lepší hygienické podmínky (přístup k pitné vodě, desinfekční prostředky)
• lepší výživa (opět trochu paradox, ale z celosvětového pohledu je tomu tak)
• zvýšená bezpečnost při práci

Telomery: mladý a starý chromozom ;-)

Elixír mládí, telomery a stárnutí

Nalejme si čistého vína. I když od doby Rudolfa II. se spousta vědců i šarlatánů pokouší najít “elixír mládí”, pak i přes snahu některých MLM společností proklamujících, že právě ten jejich preparát je tím, co hledal již Edward Kelley (ve filmu Císařův pekař, pekařův císař ho brilantně zahrál Jiří Plachý) - nic takového neexistuje… Naše těla stárnou a v lepším případě se nám více či méně podaří proces zpomalit - nikoliv zastavit nebo zvrátit. 

DNA šroubovice v našich buňkách jsou v průběhu jejich života chráněny tzv. telomery na jejich koncích. Dělením DNA informace a postupem času se tyto “ochranné čepečky”, které drží naši DNA pohromadě, zkracují. Dojde-li k jejich zkrácení na určitou délku, naše DNA ztratí schopnost replikovat se a uhyne bez možnosti zdvojení. Tomuto procesu se zabránit nedá, ale můžeme ho přibrzdit - především stravou a dostatečným pohybem.

Magistr Kelley (druhý zprava)

Vedlejší efekt dlouhého života

Zkuste si tipnout, jaké je nejvíc rizikové onemocnění v procesu stárnutí spojené s nižší ochranou DNA (viz telomery výše). Ano, je to právě rakovina. I když se průměrný věk, při kterém dojde k první diagnostice nádoru, postupně snižuje, stále je poměrně vysoko. U více jak 60% případů k němu dochází až po 65. roku života. A protože naše populace se dožívá vyššího věku, je předpovídán (paradoxně právě z důvodu vyššího věku dožití) plošně vyšší výskyt nových nálezů rakoviny.

Rozepsal jsem se více, než jsem předpokládal, a tak si druhou část s dalšími zajímavými detaily (včetně možností genetického ovlivnění a nádherné analogie s mariášem) nechávám na druhé pokračování ;-)