-
Zveřejnil:
Martin Novotný - Komentáře: 21
-
Štítky:
Další díly
Brumíci (30g) v kostce:
energetická hodnota: 120kcal
bílkoviny: 1,8g (4%)
sacharidy: 17,5g (7%)
z toho cukry: 9,9g (11%)
tuky: 4,7g (7%)
z toho nasycené tuky: 1,3g (6%)
vláknina: 0,4g (2%)
sodík: 0,108g (5%)
vápník: 51mg (6%)
pšeničná mouka, glukózo-fruktózový sirup, cukr, vejce, řepkový olej, čokoláda (kakaová hmota, kakaové máslo, cukr, kakaový prášek se sníženým obsahem tuku, emulgátor - sojový lecitin, sušené mléko odstředěné 3,3%, sušené mléko plnotučné 2,3%, tj. ekvivalent mléka 53%, stabilizátor (glycerol), palmový olej, kypřící prášek (dihydrogenuhličitan sodný, hydrogenuhličitan sodný), koncentrát minerálních látek z mléka, emulgátory (estry mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou mléčnou, estery polyglycerolu s mastnými kyselinami), kakaový prášek se sníženým obsahem tuku, jedlá sůl
Média: TV reklama
Hlavní zpráva: dobrá snídaně/dobrá svačinka
Musím se přiznat, že tato pitva byla velmi rychlá a s jasnými výsledky. Firma Kraft Foods by klidně mohla dát pečeť "bez barviv/bez konzervantů" přes celý obal a nic by tím nezměnila na faktu, že prodává něco, co se nedá nazvat jinak, než toxický odpad. Pokud vezmu v potaz energetickou hodnotu Brumíků, pak by jich mělo stačit deset na naplnění celodenního doporučovaného kalorického příjmu pro děti. Celá tato svačinka by měla být "plná mléka a cereálií". Z cereálií (pšeničná mouka - výrobce nepíše jaká - celozrnná? bílá vymletá?) je prospěšná jediná složka - vláknina. Té je ale v Brumíkovi tolik, že bychom museli dětem dodat dalších 49 Brumíkových bratříčků, abychom se dostali na její denní doporučený příjem... To by ale rovněž znamenalo dodat našim našim nejmenším 500% denní dávky cukrů nebo výše zmíněný desetinásobek kalorií. Brumíci jsou všechno jiné, jen ne vyvážená strava!
Podívejme se teď detailněji na použité suroviny.
Pšeničná mouka
Jak jsem uvedl výše, "pšeničná mouka" je jen o málo vágnější termín, než "mouka" - Kraft Foods nemá žádný zájem o to použít pšeničnou mouku v bezlepkové variantě nebo jinou, která lepek přirozeně neobsahuje. Důvody jsou nasnadě. Lepek zvýrazňuje chuť - nejen z tohoto důvodu jej výrobci potravin začali přidávat i do potravin, kde bychom lepek nečekali (= chybí v nich lepek obsahující mouky), hlavně pak jako levnou a povolenou náhradu glutamátů... Důvod číslo dva - lepek byl prokázán jako silně návykový. Proč z potravin odstranit něco, co nám udrží zákazníka? Důvod číslo tři - bezlepková pšeničná mouka je drahá - natolik, že by to neúměrně zvedlo cenu Brumíka, snížilo jeho prodejnost a především - snížilo zisky Kraft Foods. Snaha vyrobit Brumíky co nejlevněji a s co nejvyšším ziskem je zřejmá i z přítomnosti suroviny uvedené na druhém místě.
Glukózo-fruktózový sirup
Tento sirup vyráběný především z kukuřice je tím nejlevnějším potravinářským sladidlem, se kterým se můžete setkat. Narazíte-li na něj na etiketách, můžete si být jisti jednou věcí - výrobce staví své vlastní zisky nad starost o vaše zdraví... A jeho přítomnost je vždy znakem toho, že uvedená potravina je velmi nízké kvality. Je obsažen ve většině slazených nápojů - pokud na láhvích není explicitně napsáno "slazeno stévií" nebo "dietní", je zde velká pravděpodobnost, že výrobce jako sladidlo použil právě tento sirup - sami si to můžete ověřit u produktů firem Coca-Cola, Pepsi, Nestea a dalších... Jeho zvýšená konzumace je jednou z hlavních příčin raketového nástupu obezity, srdečních onemocnění, selhání jater, zubního kazu, atp.
Řepkový olej
Opět - jeden z nejlevnějších olejů na trhu, který má díky své nenasycenosti tendenci rychle oxidovat. Pokud se to stane před jeho použitím při přípravě jakékoliv potraviny, můžeme jen doufat, že jej výrobce nepoužil. Stane-li se tak až ve vašem těle, pak platí rovnice "oxidace = zánět"...
Sušené mléko
Zde bych čtenáře rád odkázal na náš článek o živém mléce - mléko v sušené podobě, speciálně pak to odstředěné, je jen směsí bílkovin a dalších cukrů - zapomeňte na to všechno pozitivní (enzymy, probiotika), které čestvé mléko obsahuje.
Čokoláda
Čokoláda? Pokud jste někdy někde četli o pozitivním účinku čokolády - antioxidanty, protistresový účinek, atp. - nepočítejte prosím s tím, že "čokoláda" v Brumíkovi něco takového dokáže. Kraft Foods se ani nenamáhá uvádět procento kakaové hmoty, takže podobně jako u sušeného mléka - očekávejte především další cukr, stabilizátory, emulgátory, ale ne kvalitní ČOKOLÁDU. Taková kvalita by opět výrobek prodražovala.
Verdikt:
VELKÝ palec dolů!!! Pokud máte skutečně zájem o zdraví vašich dětí, tuto "zdravou svačinku" zavrhněte a když půjdete nakupovat i s nimi, regálům obsahujícím tento jed, se raději obloukem vyhněte. Ušetříte svá dítka následných problémů (viz výše) a předejdete tomu, že již v raném věku přispějete k jejich možné budoucí nadváze či obezitě a potažmo cukrovce. Zkuste jim namísto Brumíka připravit například bílý jogurt (ideálně plnotučný, zrající v kelímku nebo řecký plnotučný) oslazený rychle převařenými kousky jablka s rozinkami a se skořicí. Přidáte-li alespoň malou lžičku chia semínek (viz náš článek), bude organismus vašich dětí plesat :-) Oproti reakci organismu po konzumaci Brumíka (po krátkém nabuzení rychlý útlum energie + rychlé vyhladovění) tato kombinace přináší organismu dlouhotrvající energii a spoustu pro děti potřebných živin.
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Alena
S dovolením cituji reakci mého známého - Lepek je zvýrazňovač chuti?
Bezlepková pšeničná mouka není vůbec drahá, ona totiž vůbec neexistuje.
Martin Novotný
Dobrý den Aleno,
bezlepková pšeničná mouka existuje. V ČR se prodává např. Jizerka (český produkt) nebo ta od firmy Schar (dovoz). Jedná se o deproteinovou verzi klasické pšeničné mouky, ze které byly odstraněny všechny bílkoviny.
Část zvýrazňovačů chutí, "éčka" od 620 do 625, patří do skupiny glutamátů a již podle anglického označení pro lepek můžete tušit, odkud vítr vane. Tyto ochucovače, které výrobci musí na obalech uvádět, se vyrábějí právě z lepku (nebo sojové bílkoviny) a protože se všem aditivům dostává poměrně velké negativní popularity, je pro většinu výrobců výhodnější použít přímo lepek - přijdou sice o skupinu celiatiků, ale postačí jim uvést na obal "může obsahovat lepek" a je to pro ně levnější... 25% lepku je kyselina glutamová a E621, glutamát sodný je její solí... A dotaz pro známého: Proč by se jinak lepek objevoval v potravinách, kde se jinak nevyskytuje v přirozené podobě lepek obsahující mouka nepřidává? Například smažené brambůrky s příchutí či kečup (samozřejmě jen některé značky).
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
Karel
Chtěl bych se zeptat autora, kde čerpal informace, které slouží jako podklad pro tento příspěvek.
Martin Novotný
Dobrý den Karle, na část Vašeho dotazu jsem odpověděl v rámci reakce na dotaz uživatelky Aleny. Dejte mi prosím vědět, o kterou konkrétní část máte zájem a my Vám obratem poskytneme zdroje. Jen upozorňuji, že vycházíme z infomací na obalu produktu, nikoliv na zakázku uskutečněného chemického rozboru. Nicméně - možná s vyjímkou spekulace o kvalitě čokolády (ta je založena na faktu, že se výrobce neobtěžoval uvést údaj o obsahu kakaové sušiny...), která je pro výrobu Brumíka použita, si za svými závěry stojíme a jsme schopni je i podložit.
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
Karel
Zajímala by mne informace o návykovosti lepku.
Martin Novotný
Dobrý den Karle, děkuji za upřesnění. V lepku najdete mj. i gluteomorfin a exorfin, což jsou peptidy, který patří do stejné chemické skupiny jako opium. Na internetu jsou k dispozici závěry vědeckých studií, které poukazují na to, že Ti, co přešli na bezlepkovou dietu pociťovali v prvních dnech podobné příznaky jako lidé při odvykací kůře u klasických opiátů. Já osobně si na žádné silné příznaky nepamatuji - spíše na ty pozitivní ůčinky, které se dostavily později. Nejsem celiatik (testy DNA), ale jak asi víte, gluten má prokázaný negativní účinek na trávící soustavu, ale i na náš CNS a mozek - podle posledních závěrů je spoluzodpovědný za nárůst stařecké demence a Alzheimerovy choroby. A já se chci dožít nejenom požehnaného věku, ale navíc ve stavu, kdy budu poznávat své nejbližší ;-)
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
Karel
Mohl byste tedy poslat odkaz na některou z výše zmiňovaných vědeckých studií, která se zabývá návykovostí lepku?
Martin Novotný
Dobrý den, jedná se o studii zpracovanou na Stavangerské Univerzitě v Norsku s názvem "A randomised, controlled study of dietary intervention in autistic syndromes." uveřejněnou v žurnále Nutritional Neuroscience. Kompletní a nepozměněný abstrakt zde: "Impaired social interaction, communication and imaginative skills characterize autistic syndromes. In these syndromes urinary peptide abnormalities, derived from gluten, gliadin, and casein, are reported. They reflect processes with opioid effect. The aim of this single blind study was to evaluate effect of gluten and casein-free diet for children with autistic syndromes and urinary peptide abnormalities. A randomly selected diet and control group with 10 children in each group participated. Observations and tests were done before and after a period of 1 year. The development for the group of children on diet was significantly better than for the controls."
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
Karel
Z této studie je dostupný pouze výše uvedený abstrakt. Mohl byste se podělit o odkaz vedoucí k oněm výše zmiňovaným dostupným závěrům, případně odkaz na jinou veřejně dostupnou studii o návykovosti lepku?
Martin Novotný
Dobrý den Karle, čerpám z knihy "Using Food to Improve ADHD & Autism", která na tuto studii odkazuje, na PubMedu, ze kterého obvykle studie získávám, je jen ten extrakt s odkazem na ManeyOnline, kde je možné kompletní text získat za 16GBP. Komentář ke studii ve 2 odstavci návykovost celkem jasně popisuje:
Article summary (posted Nov 14, 2006):
This article describes a well-controlled research study showing that some children with autism can benefit from a casein- and gluten-free diet.
Several researchers have proposed that children with autism may have unusual behavior because they donâ??t digest grains or dairy products properly. Their intestines may leak protein by-products into their systems, and these by-products may act like a drug in their brains. The purpose of this study was to determine whether an elimination diet could help improve the behavior of children with autism who have unusual protein by-products in their urine. The study focused on twenty children with autism (5-11 years old) with abnormal protein by-products in their urine. Ten of these children were put on a strict gluten- and casein-free diet for 12 months, and the remaining children were given a control diet, which included both grain and milk products. Observers who did not know the diets of each child rated the childrenâ??s behavior. Significant improvements from before to after the 12 months were found in the diet group, but not in the control group. These improvements included: reduction in attention problems, increase in cognitive ability, and improvements in social, emotional, and communication skills.
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
Veronika Novotná
Ohledně diskutovaného tématu doporučuji knihu "Život bez pšenice", autor lékař William Davis, kapitola 4. Návykové vlastnosti pšenice.
Výživová poradkyně se zaměřením na výživové i zdravotní potíže u dětí, dospělých i seniorů.
"Nechť strava je tvojí medicínou." Hippokratés
Karel
Aha, takže to nemáte přímo z té studie, ale z nějaké její interpretace?
Nicméně, aby jsme se z toho vymotali: Zde je odkaz na Intervention Review z roku 2008 (navazující na předchozí review z roku 2004) Claire Millward, zabývající se vámi uvedeným tématem, tedy vlivem bezlepkové a bezmléčné diety na vývoj dětí s poruchou autistického spektra:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18425890
Toto review přezkoumávalo všechny (tedy DVĚ) celosvětově dostupné studie - vámi uvedené Knivsberg 2002 (+2003) a Elder 2006. Závěry jsou celkem jasné a jednoznačné:
“Two small RCTs were identified (n = 35). No meta-analysis was possible. There were only three significant treatment effects in favour of the diet intervention: overall autistic traits, mean difference (MD) = -5.60 (95% CI -9.02 to -2.18), z = 3.21, p=0.001 (Knivsberg 2002) ; social isolation, MD = -3.20 (95% CI -5.20 to 1.20), z = 3.14, p = 0.002) and overall ability to communicate and interact, MD = 1.70 (95% CI 0.50 to 2.90), z = 2.77, p = 0.006) (Knivsberg 2003). In addition three outcomes showed no significant difference between the treatment and control group and we were unable to calculate mean differences for ten outcomes because the data were skewed. No outcomes were reported for disbenefits including harms.”
“Research has shown of high rates of use of complementary and alternative therapies (CAM) for children with autism including gluten and/or casein exclusion diets. Current evidence for efficacy of these diets is poor.”
“The only trial identified since the first review shows no significant difference between the intervention and control group and, again, we cannot recommend these exclusion diets as standard treatment.”
Člověk s vaším vzděláním (sice nevím, jaké máte, ale pouze základní škola to asi nebude a všechny vyšší stupně by měly na tuto definici postačovat) by měl sám posoudit, že závěr studie uskutečněné na velmi malém vzorku (dvě skupiny po 10 + jedna po 15 subjektech) a navíc s abnormální zátěží vůči ostatní části populace je irelevantní. Navíc z něj implikovat něco jako sousloví “lepek je silně návykový” a obviňovat výrobce z nekalé praktiky udržet si “lepkem” zákazníky. To byste mohl říci, že kterákoliv pekárna patří do stejně sorty vyvrhelů, protože peče pšeničný chleba a rohlíky (aby si udržela zákazníky?).
Kdyby to byl jediný nesmysl v tomto článku, asi bych se takhle nerozepisoval a neztrácel s tím čas, ale je jich tam daleko více, jako třeba bezlepková pšeničná mouka??? Taková věc neexistuje, protože to prostě nejde, stejně třeba jako nemůže být voda bez vodíku nazývaná vodou. A pokud někdo prodává, či vydává jinou bezlepkovou mouku s přísadou pšeničného škrobu za pšeničnou bezlepkovou mouku, je to stejný podvodník tahající z lidí peníze, jako vámi nenáviděné řetězce (možná ještě horší, protože se zaměřuje na úzkou skupinu lidí, kteř nemají na výběr).
Nemám nic proti tomuto webu ani proti iniciativě, kterou vytváříte. Ale neměli byste se snižovat ke stejným způsobům komunikace, které sami kritizujete.
P. S.: Doufám, že budete mít dostatek odvahy tento komentář zveřejnit a nespadnete tak do sorty rádoby-povznesených, kteří umí jen vykřikovat a neumí diskutovat.
Veronika Novotná
Dobrý den, Karle,
jak vidíte, nemáme problém Váš text zveřejnit. Nehrajeme si na to, že náš svět je jen růžový. Nakonec Vaše komentáře = Vaše vizitka. A naše odpovědi = naše vizitka :-) Celá Vaše komunikace je založena na nesouhlasu se zmínkou o návykovosti lepku. Tuto schopnost lepku, o níž se dají nalézt informace i v knížce, kterou jsem v komentáři doporučila, si každý může ověřit sám. Díky tomu, že s námi v tomto bodě polemizujete, Vám uniká hlavní poselství, které by se nezměnilo ani po absenci zmíněné informace. Brumík nepatří díky svému složení ani mezi zdravé ani mezi výživné potraviny. Nejhorší na tom je, že reklama na něj je cílená na malé děti, které pak chtějí “tu dobrůtku s medvídkem” a osvícené matky mají co dělat, aby jejich nátlaku odolaly… Nechceme suplovat lékaře, ale jisté vzdělání nám dává možnost upozornit na věci, na které stačí selský rozum :-)
Výživová poradkyně se zaměřením na výživové i zdravotní potíže u dětí, dospělých i seniorů.
"Nechť strava je tvojí medicínou." Hippokratés
Martin Novotný
Vážený Karle,
začnu od konce - nemám žádný problém zveřejnit Váš komentář. Stejně tak jako jsem neměl problém uvést upřesnění ohledně "bezlepkové pšeničné mouky" na našem Facebookovém profilu, kde se většina komunikace odehrává - tak abych předešel dalším dotazům podobného rázu, jako byl ten od paní Aleny. Nejsem chemik, i když mám za sebou chemii jako na SŠ, tak na VŠ. Speciální název pro pšeničnou mouku bez lepku, mimo pro laika nic moc říkající deproteinovanou pšeničnou mouku zatím žádný ouřada v Bruselu nevymyslel. Polemika na toto téma by neměla cílit na nás, protože tento název vymyslel někdo jiný. Lidé, kteří sledují věci bez lepku, přesně vědí, co tento výraz skrývá. Voda bez vodíku se podle mého jmenuje kyslík :-)
O více jak jedné studii na stejné téma a rozdílnými výsledky vím. Tu norskou z mého pohledu podpořují dvě nové knihy, z nichž jedna vyšla i česky (Život bez pšenice) a druhá (Grain Brain od Davida Perlmuttera) snad vyjde. Co se týká šíře vzorku? Ne, tento faktor neberu jako hlavní. Jak v Impressu na naší FB stránce, tak v Podmínkách použití na našich stránkách píšeme jasně, že informace, které uvádíme mají pouze informativní charakter a nenahrazují lékařskou péči. Když se již bavíme o "n", pro mne je ideální vzorek n=1 - VŠE si nejdříve vyzkouším na sobě. Při pozitivním a trvalém efektu předávám zprávy dál. A nemám na mysli jen subjektivní dojmy - jsem si schopen na jediném přístroji každodenně odečíst mj. glukozu v plazmě, celkový cholesterol, LDL, HDL a triglyceridy. Možná mou následující poznámku smetete jako irelevantní, ale nemohu ji neuvést. Zpochybňoval jste někdy podobným způsobem závěry studie Ansela Keyese nebo ještě lépe tu Deana Ornishe? Obě dvě (se zmanipulovanými výsledky a ta Ornishova s 18 testovanými subjekty na polovičním počtu té norské) stojí za stále obecně propagovanou nízkotučnou dietou, potravinovou pyramidou/MyPlate v současné podobě, které společně se snížením fyzické aktivity způsobily současnou epidemii civilizačních chorob.
Nejsme neomylní, nemáme problém říci, že jsem se mýlili a omluvit se. Pokud bych Vám dal možnost nahlédnout do "plánu VyváženéZdraví.cz 2015", našel byste tam i rubriku "V čem jsme se mýlili" (míněno já a má manželka ;-)
S veškerou úctou
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
Alena
Dobrý večer, koukla jsem na bezlepkovou mouku Jizerka, podle čeho v jejím složení poznám, že je pšeničná? Děkuji
Martin Novotný
Dobrý večer Aleno, zkusíme zjistit v "bezlepce" kousek od nás - nám samotným se po pšeničné mouce nijak nestýská - plně jsme jí nahradili jinými, přirozeně bezlepkovými moukami - amaranthovou, kokosovou, pohankovou, mandlovou, atp. Pravda ale je, že pokud máte v rodině celiatika a jste zvyklí na pečivo typu rohlíků a chleba, dostáváte se do nezáviděníhodné situace - nabídka na trhu není velká a ceny jsou vysoké... Výše uvedené mouky používáme především na pečení sladkostí (muffiny, koláče, atp.) a Veronika každou chvíli testuje nějakou jinou mouku při zahušťování.
P.S. Napadlo mne se podívat přímo na stránky Jizerských pekáren a kupodivu mají i eShop. Detailní složení Jizerky najdete zde: http://katalog.jipek.cz/cs/bezlepkove-potraviny/akce-novinky/jizerka-bez...
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
Alena
Pane Novotný, chcete mi poradit kde sehnat kvalitní bezlepkovou mouku, předpokládám.. Děkuji za ochotu.
Mně šlo o to, že jste napsal, že bezlepková pšeničná mouka je drahá. Ale ona taková mouka prostě neexistuje.
Bezlepková mouka pochopitelně existuje, ale fakt se nedělá z pšenice.
Dává se tam pšeničný škrob, to ale není mouka a fakt nelze mouku škrobem libovolně nahradit.
Martin Novotný
Dobrý den, nejsem si jistý, jestli jste se skutečně podívala na uvedený odkaz - základem Zlaté Jizerky je "pšeničný deproteinový škrob", tzn. základem je něco, co původně bylo klasickou pšeničnou moukou. Sami celiatici, se kterými jsem toto konzultoval, tuto "mouku" označují jako MOUKU narozdíl od jiných vyrobených z přirozeně bezlepkových surovin. Samozřejmě - odstraněním bílkovin z něčeho, co se původně skládá jen z uhlohydrátů a právě bílkovin vám zbyde škrob. Nic to ale nemění na faktu, že právě třeba Zlatá Jizerka by díky tomu, že se chová v případě použití jako náhrady pšeničné mouky podobně (ve srovnání s jinými moukami) by mohla být použita. Ani na tom, že výroba z této mouky, jejíž základem byla původně pšeničná mouka, by byla dražší. Nicméně, až se příště budeme věnovat této problematice, rádi vše upřesníme, aby k podobným diskuzím nemuselo docházet a z celého článku ještě jasněji vyplynulo, že výrobek plný cukrů a gluten obsahující mouky by neměl být konzumován.
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
Martin Novotný
A ještě jedna poznámka - po konzultaci s "přítelem na telefonu", celiatikem, Vám mám doporučit mouku, kterou i v ČR prodává Marks and Spencer. Prý je stejně kvalitní jako ta od Scharu, ale levnější. Prodávám, jak jsem koupil ;-) Snad Vám tyto informace pomohou.
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
rodrigo
Tak to je síla – vezměme to popořadě:
1/ lepek je běžnou součástí mouky. Naopak, chcete-li bezlepkovou mouku, musíte ji chemicky upravit. Zkrátka, obilí lepek vždy obsahovalo (stejně jako všechny výrobky z obilí – chleba, buchty, koláče…) a nikdy nebyl prokázán jeho jakýkoliv návykový účinek – pokud Vám chutná čerstvý chleba, je to OK J))
2/ glukóza, fruktóza – jedná se o cukry, kterými příroda vybavila ovoce. Chcete-li se jich vyvarovat, pak nejezte ovoce. Kdyby byly potraviny slazená tímto sladidlem, je to jednoznačně dobrá zpráva – jsou přirozená! Dokonce na onemocnění jater je doporučován zvýšený přísun glukózy (takzvaný hroznový cukr, který funkci jater podporuje a regeneruje je)
3/ oxidace=zánět….no, tož, zánět vám způsobují takové breberky, kterým se říká bakterie...odkazuji na základní školu…
4/ sušené mléko – pokud v mléce něco jen tak žije, pak je to jednoznačně špatně. Máte asi na mysli acidofilní bakterie, které dělají z mléka jogurty. Ale my se zde nebavíme o jogurtu, ale o mléce – co je to tedy „živé mléko“ ? Pro neznalce upozorňuji, že ani enzym není nic živého ale chem. sloučenina (s katalyktickou aktivitou)
5/ čokoláda – zde již autor článku pouze OČEKÁVÁ stabilizátory, antioxidanty….no, důkaz chybí, autor očekává…my očekáváme fakta…
Rodri
Martin Novotný
Dobrý den, dovolte mi vyjádřit se k jednotlivým připomínkám.
Lepek - ano, byl součástí chleba a potravin z obilovin odjakživa - v této části máte pravdu. Problémy jsou zde ale dva - na straně lepku jako takového a na straně naší, jakožto příjemce. Množství lepku v obilovinách, a zde nechci odbočovat a pouštět se do diskuze, zda záměrně či nezáměrně, neustále roste. Jen od 60. let minulého století je jeho průměrné množství v pšenici o více jak 50% vyšší. A na naší straně dochází ke kombinaci více škodlivých vlivů, které následně účinek lepku na organizmus umocní. V případě lepku a jeho schopnosti naleptávat střevní stěnu se jedná především o velkou míru oxidačního stresu, který u syndromu propustnosti střev působí s lepkem v synergii. Takže srovnávat situaci dnes a byť jen 50 let vzdálenou minulost nelze.
Glukóza/fruktóza - rád Vám pomohu v základních cukrech se lépe orientovat. V ovoci se nachází pouze fruktóza, nikoliv glukóza, tak jak ji používáme v článcích my. To, co asi máte na mysli, je dextróza (D-glukóza), která je jednou ze dvou molekul, ze kterých se skládá např. řepný cukr. Ale zpět k argumentaci. Zkuste se prosím podívat na data o konzumaci cukrů (složených i jednoduchých) a pochopíte naši averzi - jejich spotřeba roste geometrickou řadou a pokud nevidíte souvislost mezi ní a epidemií cukrovky, obezity a většiny civilizačních chorob dneška, asi bych Vám spíše doporučil číst články na nějakém blogů skeptiků, jako je např. Sisyfos.cz. Podávání glukózy u onemocnění jater se doporučuje pouze u hypoglykémie. Druhý protipól, hyperglykemie (neboli diabetes mellitus, cukrovka) je druhým extrémem a protože se jako patologický stav (zde nezapočítávám hypoglykémii způsobenou např. záměrným hladověním při očistných kůrách a dočasným nedostatkům např. v těhotenství) vyskytuje v naší populaci přibližně 50krát častěji, pokládám Vaši poznámku o léčbě glukózou za nemístnou. Hlavně pak s přihlédnutím k faktu, že jsem komentoval použití glukózo-fruktózového sirupu, který nemá s přírodními cukry nic společného a je pouhou invencí výrobců, jak přijít s co nejlevnějším a nejsilnějším sladidlem.
Oxidace = zánět - rád bych Vás odkázal alespoň o jeden stupeň školství výše. Zánět je JAKÁKOLIV reakce organizmu na poškození buněk. Může být způsobena např. bakteriemi, viry, parazity nebo chemickými sloučeninami. A pod zánět se řadí všechny procesy s klinickými projevy od pouhé bolesti, přes zčervenání až po tumory…
Sušené vs. “živé” mléko - pokud jste si proklikl článek, na který v pitevním protokolu odkazujeme, možná jste si všiml uvozeného slova živé. Snažíme se tím odlišit toto “živé” mléko od “čerstvého” mléka, které lze koupit na regálech našich obchodů a které prošlo základní pasterizací. A jediným z našeho pohledu základním rozdílem mezi krabicovým UHT mlékem a “čerstvým” mlékem je fakt, že toto “čerstvé” mléko musí být skladováno v chladu a zkazí se dříve, než to krabicové. Jinak je stejně “mrtvé”, jako to zpracované technologií UHT.
Čokoláda a přidané látky - ano, očekávám. Vede mne k tomu jednak částečně znalost využití čokolád v potravinářském průmyslu (sám jsem byl těsně po roku 1989 osobně zainteresován v prodeji potravinářské čokolády českým mlékárnám a výrobcům zmrzlin prostřednictvím jednoho z dánských producentů suroviny), ale hlavně pak patnáctiletá praxe v managementu nákupu, znalost nákupní cen, obchodní praktik a marže. Z pohledu výrobců i z pohledu maloobchodních/velkoobchodních řetězců. Závěr se tedy u tohoto bodu nabízí: u takto levného produktu nemůžeme očekávat obsah skutečně kvalitních surovin, při jejichž použití by se cena výrobku posunula zcela jinam.
"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.
„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn