Na co svádíte špatné známky svých dětí?

Tento týden mám “rýpavou”. Neodpustím se další příspěvek na téma “zdravá snídaně”, pro tentokrát podložený velmi čerstvou studií. Navíc nebude cílit na vás, naše čtenáře, ale na vaše ratolesti. Přemýšlíte nad tím, co připravujete dětem ke snídani? Nebo při každé návštěvě supermarketu podvolíte jejich škemrání a koupíte jim cokoliv si řeknou - bez ohledu na možné následky? 

O nadkonzumaci karbohydrátů a jejich vlivu na zdraví píši hodně často. Většinou ve spojitosti s nadváhou, cukrovkou, popř. metabolickým syndromem. O jejich okamžitém a krátkodobém vlivu na kognitivní funkce ale prozatím nepadlo ani slovo. Upřímně - kdo by si to pomyslel, že? 

Závěr dnes diskutované studie zní “Isomaltulóza (palatinóza) dokáže efektivně regukovat glykemickou nálož snídaní adolescentů a má pozitivní efekt na jejich kognitivní výkon v dopoledních hodinách i následující den.” Věta, které ne každý rozumí a tak na začátek vysvětlení pojmů.

Palatinóza je ve svojí chemické podstatě zastoupením molekul stejná jako řepný cukr (sacharóza). Řepný cukr je disacharid, skládá se z molekuly glukózy a molekuly fruktózy, které jsou spojeny glykosidickou vazbou. Palatinóza má však upravenou vazbu mezi molekulami v jiné poloze, a v důsledku toho se vstřebává pomalu, asi třetinovou rychlostí. Je to v podstatě „zpomalený řepný cukr“.

Glykemická nálož (GL) je hodnota umožňující srovnání různých potravin s ohledem na jejich efekt na hodnoty glykemie, na rozdíl od glykemického indexu (GI) však vychází z ekvivalentního množství potraviny. Vypočítá se jako součin GI a obsahu sacharidů ve 100 g dané potraviny. Výše GI nemusí nutně korelovat s výší GL. Jen pro ilustraci - vařené brambory mají GI 60, podobně jako povidlové buchty. Jejich glykemická nálož je ale 9,6 (nízká) ve srovnání se stejným množstvím (100 g) “buchtiček od maminky” s GL 38,4 (vysoká). Poznámka: základní klasifikace GL zní GL > 10 = nízká, GL 10-20 = střední, GL < 20 = vysoká.

Kognice, resp. kognitivní výkon je dle slovníku “souhrn operací a pochodů, jejichž prostřednictvím si člověk uvědomuje a poznává svět i sebe samého”. Laicky řečeno, jak vám to pálí ;-)
 
Studie z University of Wales Swansea porovnávala vliv dvou typů snídaní nabízejících stejné množství dostupných kalorií i makroživin. Hlavní rozdíl? Jiný profil GL (viz příklad výše). Dvojitě slepá studie na 75 dětech, 5 až 11 let věku, které byly po dobu 2 týdnů (střídavě) testovány tak, že jim byla podávána snídaně oslazená Palatinózou (GL = 31,6) nebo glukózou (GL = 59,8). U všech dětí byla testovány a kontrolovány následující veličiny:

• okamžitá a zpožděná verbální paměť
• prostorová paměť
• udržení pozornosti
• reakční doba
• doba nutná na zpracování informace
• nálada    

... čím nižší glykemická nálož snídaně vašeho dítěte, tím lepší jeho výkony ve škole ...

Na výsledcích studií je zvláštní to, že efekt vyšší glykemické nálože se narozdíl od biochemické reakce (sekrece inzulinu) neprojevil okamžitě (do 1. hodiny), ale se zpožděním, konkrétně kolem třetí hodiny od konzumace snídaně. Především u verbální a prostorové paměti dětí, které to ráno konzumovaly snídani s vysokým GL indexem, došlo k výraznému zhoršení! A tento efekt pokračoval až do druhého školního dne - efekt snídaně z předchozího dne pokračoval. A k překvapení vědců se naopak veškeré sledované parametry u dětí, které den předem snídaly pokrm s nízkým GL, ještě zlepšily! To vedlo vědecký tým k závěru, že efekt konzumace snídaní s nízkým GL má spíše než okamžitý efekt, efekt kumulativní.

Osobně nechápu, proč se studie zaobírala pouze “soubojem” cukr proti cukru - určitě by bylo zajímavé postavit proti těmto skupinám ještě třetí - konzumující po zvolenou dobu snídani bohatou na proteiny a tuky. Jasně - složení makroživin by tím pádem bylo jiné, ale co by byl za problém připravit dětem skutečně zdravou snídani s identickou kalorickou hodnotou??? Jedna (z mnoha) odpovědí, která mi přišla na mysl - že by to byl další důkaz toho, že “není kalorie jako kalorie”?…

Abych čtenářům ulehčil rozhodování, zda něco se “snídaňovou rutinou” vašich dětí něco dělat nebo ne - zde je jen příklad několika položek, které se mohou na stolech před našimi dětmi objevit včetně jejich GL:

• Snickers tyčinka (1 kus = 113 g) = 35
• ovesné vločky (1 šálek = 234 g) = 12
• grapefruit (1 velký = 166 g) = 3
• bramborové lupínky 114 g = 30
• pomeranč (1 velký = 131 g) = 6
• corn flakes (1 porce = 28 g) = 17
• plátek chleba (bílý, 1 plátek = 28 g) = 14
• 100% pomerančový džus, z koncentrátu (1 sklenice 250 ml) = 58
• 100% jablečný džus, z koncentrátu (1 sklenice 250 ml) = 44

Na stažení nabízíme přehled 1000 potravin s jejich GI i GL - přehled je sice v angličtině, ale jako správný přehled je přehledný ;-)  

Takže až příště přijde váš syn/dcera ze školy s “nedostatečnou”, zamyslete se. Možná by se namísto obvyklého “Po kom ten kluk/holka je?” hodilo “Po čem to ten kluk/holka má?” a příště jim namísto obvyklých “zdravých cereálií” zalitých krabicovým nízkotučným mlékem a zapitých sklenicí pomerančového džusu udělali pořádnou snídani. Alespoň před písemkami… 

Reference:
Young, Hayley, and David Benton. "The effect of using isomaltulose (Palatinose™) to modulate the glycaemic properties of breakfast on the cognitive performance of children." European journal of nutrition (2014): 1-8.