3x3 důvody, proč snížit konzumaci luštěnin, část I.

Ne, nechci jít (narozdíl např. od rafinovaných rostlinných olejů a margarínů) do extrému a označovat luštěniny za něco nepatřící do naší stravy. Taková čočka na kyselo s volským okem je přeci pochoutkou, zvlášť pokud si jí připravíte sami a správným způsobem ;-) Chtěl bych jen upozornit na určitá úskalí nadměrné konzumace luštěnin nebo dokonce na založení jídelníčku právě na luštěninách v kombinaci s obilovinami - to je z mého pohledu skutečně vražedný mix… 
 
Část z vás asi konzumaci luštěnin přirozeně reguluje - ne u každého se zažívací trakt dokáže poprat s množstvím produkovaných plynů a protože nežijeme poustevnickým životem, luštěniny přirozeně eliminujeme. Tomu se dá zabránit několikanásobným máčením a přidání kousku kombu řasy při vaření. To je z mého pohledu ten nejmenší problém. O těch ostatních v třídílném seriálu, který tímto startuji ;-)

Lektiny

Lektiny jsem již zmínil v článcích pojednávajících o syndromu propustnosti střev v souvislosti s jejich výskytem v obilovinách. Skutečnost je taková, že lektiny obsažené v luštěninách jsou obsaženy v ještě větších množstvích. Tyto speciální bílkoviny, které si rostliny vytváří jako přirozený insekticid (ochranu proti škůdcům) poškozují stěnu našich střev. Jejich účinek je dvojnásobný. Jsou nejenom jednou z hlavních příčin výše zmíněného syndromu, ale navíc obecně stojí za zánětlivými procesy v gastrointestinálním systému. A ty vedou k možné malabsorbci vitamínů a minerálů, artritidě a dalším zdravotním problémům. Je zapotřebí upozornit, že ne vždy je “práce” lektinů v našem těle okamžitě rozpoznatelná - většina výše zmíněných patologických procesů nepatří mezi ty akutní, ale projevuje se spíše v čase a postupně se zhoršuje. Lektinů je celá řada, některé jsou specifické pro konkrétní druh, některé se ve větším či menším množství vyskytují plošně ve všech luštěninách a obilovinách. Mezi ty nejznámější patří agglutinin nebo např. ricin. 
Dobrá zpráva je, že velkou část lektinů lze zlikvidovat teplem. Důkladným převařením a střídmostí v konzumaci lze možným komplikacím spojeným s fungováním lektinů předejít. A jak definovat střídmou konzumaci? Z mého pohledu jednou týdně za střídání typu luštěnin a způsobu přípravy. To platí pro ty z vás  bez zdravotních problémů. Ti z vás s poruchami zažívacího ústrojí (především se syndromem dráždivého tračníku a právě syndromem propustnosti střev), popř. autoimunitními poruchami (Crohnova choroba, poruchy funkce štítné žlázy) by měli být obezřetnější a pokud možno luštěniny eliminovat. Koneckonců, jak si sami přečtete u dalších důvodů, ona vychvalovaná výživnost má své “ale”.  

Inhibitory proteázy

Proteáza je enzym, resp. skupina enzymů zodpovědných za důkladné štěpení bílkovin v trávené potravě. Inhibitory proteázy jsou molekuly, které nedělají nic jiného, než že tyto enzymy blokují v tom, k čemu jsou předurčeny. A pokud nedělají, co mají, pak jen “zahálejí” a množí se… Což následně může vést k podobným problémům, jako v případě lektinů. A těchto inhibitorů mají luštěniny nepočítaně… A nejhorší ze všech jsou… počkejte si… ne, nejsou to trpaslíci, ale soja a všechny z ní pocházející potraviny.

Saponiny

Třetí z chemických sloučenin, kterých jsou luštěniny plné a třetí z těch, které při nadměrné konzumaci luštěnin mohou způsobit (a i způsobují) podobné nepříjemnosti, jako lektiny a inhibitory proteázy. Saponiny mají schopnost navázat se na střevní stěnu a tu buďto chemicky “proděravět” nebo ji v místě kontaktu prostě zlikvidovat. Výsledek je ale vždy stejný - otvorem ve střevech pak do krevního řečiště vesele procházejí nejenom saponiny, ale s nimi i baktérie, nestrávené zbytky potravy a další neřád. A kde se vzal, tu se vzal - zánět…

Nejhorší nejsou trpaslíci, ale soja

Také si vzpomínáte na doby, kdy se ze “sojového masa” dělalo prakticky cokoliv? Od sojového “segedíňáku” po obalované plátky ála vídeňský řízek? Díkybohu, že tyto časy jsou pryč… A co je na sóje špatného? Úplně odhlédněme od bouřlivé diskuze za velkou louží na téma geneticky modifikovaných potravin - ať již za těmi boby, co máte doma stojí Monsanto nebo ne, zdravotních problémů je se sojou spojených podstatně více. Sója v jakékoliv podobě je obrovským zdrojem všech tří složek uvedených výše (především pak lektinu), ale i fytoestrogenů (typ fytátů), které působí jako zhouba na náš hormonální systém. Teď dotaz cíleně na vás, chlapi. Rostou vám prsa? Tvoří se vám tukové “polštářky” v podpaží (Američané pro to používají poetický výraz “love handles”…)?  Mrkněte se do trenek, jestli neprožíváte to, co náš největší myslitel v opačném gardu¹. A nebo přestaňte jíst cokoliv ze soji!!! A dotaz na naše drahé polovičky. Dělá vám problém otěhotnět nebo máte rozhozené “vaše dny”? Stejná rada - zkuste vyřadit z jídelníčku soju. Mimo “poženšťování” nás chlapů, menstruační problémy a infertilita u žen stojí soja i za dalšími problémy - rakovinou močového měchýře, nárůstem Alzheimera, atp…  A u dětí a mladistvých má dopad konzumace sojových výrobků dopad ještě horší - za sojové náhražky mateřského mléka bych stavěl ke zdi a střílel bez soudu. Doby, kdy se ze soji lidé v dobách nouze snažili připravovat možné i nemožné jsou tytam. Tak proč bychom měli skočit na špek potravinářskému lobby jen proto, že produkce soji patří (podobně jako např. řepka) mezi levné, vysoce výtěžné a tím pádem vysoce ziskové činnosti?

¹ Jára da Cimrman byl do svých 12 let vychováván jako dívka