Věříte masovým médiím v otázkách svého zdraví?

Celkem často ve svých článcích i na přednáškách upozorňuji na fakt, že dát v šanc své zdraví masovým médiím, resp. informacím v nich dostupných, je ve skutečnosti zdraví nebezpečné. Dává to smysl. Komerční média jsou závislá na zdroji příjmů z reklamy a nezveřejní nic, co by inzerenty poškodilo. A farmaceutické společnosti patří společně s automobilovým průmyslem k těm největším zadavatelům reklamy. U veřejnoprávních médií by člověk očekával jiný přístup, ale bohužel tomu tak není. Nemohu komentovat situaci v Českém rozhlasu, ale v České televizi mají nastavena prazvláštní pravidla...

Bývá nepsaným pravidlem (často u něj najdete přívlastek "zlaté"), že si novináři ověřují každou informaci z dalšího, idálně nezávislého zdroje. Možná to je nedostatkem pracovních sil v ČT, možná záměr, ale ČT si interně vede list firem a institucí, které pokládá za důvěryhodné a u těch zlaté pravidlo potvrzovat si informace z dalšího zdroje neplatí! Proč to vůbec zmiňuji? Na tomto listu je totiž i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Co z toho vyplývá pro Vás jako diváky ČT? Přesný opak, než je domnělý název listu - nedůvěryhodnost. Odvážné tvrzení? Nemyslím si. Pokud si ČT v hlavních zprávách odváží tvrdit, že u pro letošek připravované vakcíny proti chřipce se dá očekávat účinnost "mezi 80-90%" a ta v předchozích sezonách nepřesáhla 20% (vycházím z dat účinnosti vakcín proti chřipce zveřejňované americkou Center for Disease Control - v České Republice jsou již dlouhou dobu používané ty samé vakcíny jako pro americký trh) nebo se třeba dozvíte v pořadu DoktorKA dozvíte, že diabetes II. typu není vyléčitelná, ale dá se "udržet v mezích"... Kdo viděl alespoň jeden díl této "show" ála Dr. Oz a jen trochu se zajímá o své zdraví, asi sám pochopil, že se jejím sledováním o nic chytřejší nestane... Bohužel, nová show Zdravotní test národa jde ve stejných šlépějích - nic závratného se při sledování tohoto pořadu nedozví.

Ale teď k věci. Výše uvedené nešvary platí nejenom pro velká média typu televize či celostátních deníků a protože mi známý přinesl pražský časopis 5+2 (rozdávaný zdarma po Praze, placený jen inzerenty a PR články), namísto toho, abych se začetl do toho, co je v Praze nového, zaujmul mne článek o mikrobiotě (moje "srdeční" téma). A opět musím konstatovat - článek je psaný tendenčně (co byl hlavní cíl? nepoškodit inzerenty?) a je plný polopravd. Ještě smutnější na tom je, že v některých problematických pasážích časopis cituje Tamaru Starnovskou, nutriční terapeutiku a členku Fóra zdravé výživy - sdružení, které stojí za oficiálními změnami ve školním stravování.

Níže najdete sken celého článku a pod ním mé komentáře k pasáži "Bezlepková dieta? Nesmysl".

Nejprve bych rád vyzdvihl odvážnou poznámku kolegy paní Starnovské, Pavla Kohouta. Téma přílišné hygieny a snahy zahubit 99,9% baktérií a virů v domácnosti a vliv na lidskou imunitu není nic, co by se příliš přetřásalo médii. Důvod je opět na snadě - inzerenti z řad výrobců hygienických prostředků. Cokoliv, co by v konečném důsledku vedlo ke snížení prodeje antibakteriálních mýdel a prostředků na mytí/čištění čehokoliv, není vítané. Ani informace, že vaše záchodové prkénko či mísa (častý objekt reklam) není to nejpinavější místo u vás doma. Pokud vyloučím z celého balíku chemikálie, které vyloženě poškozují lidské zdraví, jako např. antibakteriální přípravky s Triclosanem (např. značka Protex), i u zbytku platí to, co pan Kohout zmiňuje - nadužívání chemikálií při osobní hygieně vede v konečném důsledku ke snížení imunity.

V přímém rozporu se studiemi, obecným názorem většiny zastánců alternativní léčby i mým vlastním přesvědčením jsou věty Tamary Starnovské. Nevím samozřejmě, zda nebyla její slova překroucena, ale tak, jak byla zveřejněna jsou nepřesná a zavádějící. I kdybych nakrásně souhlasil s tím, že jsme "historicky zvyklí přijímat bílkoviny z lepku", asi ani paní Starnovská nebude rozporovat fakt, že schopnost identifikovat konkrétní protilátky v těle vyvolané prolaminy v krevním řečišti je "historicky" poměrně nedávná. Evropská populace poprvé okusila tabák až díky Kryštofu Kolumbovi a ještě v padesátých letech se pokládalo kouření za "cool" a o poškození zdraví se v médiích neobjevila ani řádka textu. Navíc srovnávat pšenici z doby před II. světovou válkou (natožpak tu 2.000 let starou!) s tou současnou nelze - gliadinu je v ní nepoměrně více (poměr gliadinu vůči zbytku bílkovin). Nejsem ani zastáncem souhrnného označení "obiloviny" - pod něj si většina laiků promítne i zcela neškodné jáhly a další pseudoobiloviny (pohanka, amaranth, quinoa, ...) a vůbec se nerozlišuje mezi množstvím a agresivitou prolaminů u obilovin, které je obsahují (mimo rýži a kukuřici mám především na mysli kvarteto pšenice, žito, ječmen a oves). Pšenice z nich kombinací agresivity gliadinu a jeho množstvím v obilném zrnu jasně dominuje. U osob s intolerancí na lepek (nezaměňovat prosím s celiakií) nebyly v krvi narozdíl od zkonzumování výrobků ze pšenice například při konzumaci ovesných vloček prokázány žádné protilátky (IgG a IgA). Takže tvrzení, že "vyřazením obilovin narušíme skladbu živin" je sice pravdivé (pokud nezařadíme jiné potraviny se stejnou skladbou makro a mikro živin), ale v konečném důsledku nemá co dělat se zdravím mikrobioty. Vyloučením obilovin a zařazením větší škály zeleniny a luštěnin můžete naopak zdraví mikrobioty (prevalenci jednotlivých kmenů a celkovou diverzitu) výrazně zlepšit! Pšenice (durum) je z kalorického pohledu 80% karbohydrátů, takže pokud bych měl celou problematiku zúžit na pohled biochemika, s vyjímkou malé části (nerozpustná vláknina u celého zrna a rozpustná vláknina) se oněch 71g karbohydrátů (na 100g tvrdé pšenice) přemění na glukózu a to neznamená nic jiného, než nápor na naši slinivku - se zdravím mikrobioty nemá nic společného. Možná by si paní Starnovská měla přečíst závěry projektů American Gut, UK Gut a podobných velkých studií. "Referenční" (v tomto případě = blížící se ideálu, pokud se něco takového dá definovat...) vzorek mikrobiomu kmenů z Burkina Faso, Tanzánie nebo třeba Botswany nemá společné pojítko ve vysoké konzumaci obilovin (jakkoliv původních), ale v množství přijímané vlákniny - rozpustné, nerozpustné a rezistentních škrobů! Mimochodem, doporučené denní množství vlákniny 30g denně je pod spodní hranicí mého vlastního doporučení 40-50g denně - to je stále cca 1/3 množství, kterou konzumuje "referenční skupina" z výše uvedených zemí.

Komentáře k dalším částem článku již nebudou tak kategoricky odmítavé. Šetrné bylinkové klystýry sloužící primárně k očistě tlustého střeva pokládám především u lidí s velkou konzumací masa za prospěšné. V principu souhlasím s názorem, že drastické "odkyselovací" diety mohou mít na tělo negativní dopad a nepokládám je za nutné, pokud má člověk alespoň trochu vyváženou stravu a permanentně se nevystavuje stresovým situacím. Názory na parazity a jejich cílenou likvidaci? Pan Kohout touto poznámkou evidentně útočí na fenomén diagnostiky a léčby pomocí zapperu a plasmových generátorů. Nemohu souhlasit s tím, že by uvedená technika neměla svou účinnost. Problém vidím jinde - většinu "parazitů" (velká část účinku této léčby zasahuje i do oblastí bakteriologie a virologie a netýká se jen krve, pane Kohoute) si v sobě nosíme všichni a záleží především na schopnosti našeho těla "nepustit je k volantu" - naše imunita stojí za tím, zda necháme E. Coli, Streptococcus nebo další "breberky" dělat to, co je jim vlastní. Plně souhlasím s tím, že pokud si člověk s oslabenou imunitou a psím mazlíčkem tímto způsobem řeší problémy potenciálně způsobené primárně zvířecími "parazity", pak je to především o byznysu - může na terapii chodit každé 3 měsíce a nálezy se budou opakovat. Dejte si do kupy Váš mikrobiom, který z velké části ovlivňuje právě imunitní reakci a ušetříte za pravidelné návštěvy v zapper centrech.

V tomto článku to sice zmíněno nebylo, ale další argumentací odpůrců bezlepkových diet je tvrzení, že vyloučením obilovin přijdete o tolik nezbytnou dietetickou (nerozpustnou i rozpustnou) vlákninu, kterou naše mikrobiota miluje. To je opět velmi mylné a dle mého záměrně zkreslující tvrzení - vlákninu (nerozpustnou, nutnou pro správnou peristaltiku, tak i tu rozpustnou, která s vodou v trávícím ústrojí vytvoří gel, který zpomalí trávení a tím umožní důkladnější natrávení a vyšší příjem živin) obsahuje většina zeleniny a velká část dostupného ovoce! Obiloviny rovněž nepatří jako skupina mezi potraviny oplývající resistentními škroby, kterými se střevní bakterie živí.

Jak si tedy hýčkat své střevní potvůrky?

• do jídelníčku zařaďte potraviny bohaté na rozpustnou vlákninu (všechny luštěniny, oříšky, semena, ovesné vločky, hrušky, broskve, většina bobulovin, atp.), nerozpustnou vlákninu (většina zeleniny, ovoce i oříšků) a resistentní škroby (brambory, rýže, ovesné vločky) a dostaňte celkovou konzumaci výše uvedených skupin nad 40g denně
• snažte se, aby se vaše konzumace ovoce a (především) zeleniny dostala co nejblíže úrovni 80% celkového příjmu potravy - pokud by se 1 porce rovnala velikosti vaší zavřené pěsti, pak bych doporučoval 5-6 porcí zeleniny/luštěnin a 1-2 porce ovoce denně
• budete-li konzumovat maso a další živočišné produkty, snažte se vždy vybírat ty v nejvyšší kvalitě
• a s klidným svědomím dejte sbohem pšenici a produktům z ní ;-)