Mikrobiom, probiotika a srdce, jakpak se to rýmuje?

Abych dnes začal zvesela: nemusíte být zrovna Michal Horáček, abyste došli k názoru, že toto se zrovna moc nerýmuje;-) Opak je ale pravdou! Mikrobiom, breberky v našem těle, kterých je 10krát více, než buněk v našem těle a jejich genetická výbavička pak 1.000krát větší, hrají zásadní roli nejenom ve zdraví našeho srdce! S přihlédnutím k tomu, že celková hmotnost lidského mikrobiomu se odhaduje maximálně na 2,5 kg, je tato informace ještě více šokující. 

Malinko základů. Mikrobiom je součtem genetického kódu všech baktérií vyskytujících se v těle konkrétního jedince. Baktériím samotným se pak souhrnně říká mikrobiota. Jejich růst, především těch střevních mikrobiot, podporují probiotika (fermentované potraviny typu kefír, kysané zelí, popř. potravinové doplňky s konkrétními kmeny pro zdraví prospěšných bakterií). Samotné bakterie se živí prebiotiky (především vlákninou ze stravy). Mikrobiom jako takový není jen otázka tenkého střeva. Rozlišujeme celkem čtyři typy mikrobiomů podle jejich umístnění - mikrobiom pokožky, mikrobiom poševní sliznice, mikrobiom dutiny ústní a střevní mikrobiom. S mikrobiomem je to podobně jako s DNA - jen velmi těžko byste našli dvě osoby, které by jej měly stejný. Mikrobiom se mění v průběhu života, věkem, se změnou životního stylu, změnou stylu stravování i tím, kde zrovna pobýváte. Pokud jste přišli na svět přirozeným způsobem, bude váš střevní mikrobiom na začátku života prakticky identický s poševním mikrobiomem vaší matky. Teprve s příjmem první potravy se váš střevní trakt začíná postupně kolonizovat a utvářet svou “identitu”. Ze složení mikrobiomu lze s velkou přesností určit, jak se jeho nositel stravuje - zda je vegetarián, “masožrout” nebo má víceméně vyváženou stravu. Co se poměrně jasně z níže popisovaného projektu ukázalo je vliv antibitotik na mikrobiom - prakticky jakékoliv komerční, na předpis podávané antibiotikum dokáže spolehlivě vybít střevní mikroflóru a pokud nějaká zůstane naživu, jsou to obvykle kmeny, které mají prokazatelně škodlivý nebo diskutabilní účinek. I proto se dnes již otevřeně doporučuje po antibiotické kůře nasadit suplementaci některých konkrétních kmenů probiotik, popř. zvýšit konzumaci fermentovaných výrobků, od jogurtů, kefírů, přes kysané zelí a kombuchu až po například kimchi nebo natto.

     
Studium mikrobiomu zažívá v posledních 2-3 letech obrovský boom a v loňském roce se jednou z studií, která na sebe přilákala nejvíce pozornosti, stal tzn. American Gut projekt, který si dal za cíl co nejlépe zmapovat střevní mikrobiom americké populace. Asi dobrým krokem se ukázalo rozhodnutí vědeckého týmu z University Boulder of Colorado financovat celou záležitost formou "crowdsourcingu" - za poměrně nízkou částku si tak každý Američan může nechat udělat rozbor svého vlastního mikrobiomu. Po zaplacení obdrží základní set vzorkovnice s připravenou zpáteční obálkou a jediné, co pak musí udělat, je vyplnit poměrně obsáhlý dotazník (anonymní, uživatel obdrží své ID číslo a pod ním následně najde na webovém portálu své výsledky a všechna porovnání se zbytkem testovaných) a na toaletě do vzorkovnice vykonat potřebu a následně dotazník i s nevábným vzorkem zaslat zpět do Colorada… Zpět po čase dostanete právě rozbor vaší střevní mikroflóry včetně porovnání se zbytkem spolupracující populace. Do budoucna, tak jak bude výzkum mikrobiomu pokračovat, se možná dočkáme i výživových doporučení, které povedou k tomu, že osy “střevní trakt - mozek”, popř. “střevní trakt - srdce” nebudou negativně ovlivněny právě tím trilionem breberek, se kterými bychom měli žít v souladu ;-) Dobrou zprávou navíc je, že podobný projekt již pod kódovým označením “British gut” startuje ve Velké Británii a “European gut”, kde budete mít možnost přispět svou “troškou” i vy, je v přípravné fázi ;-)

Ale zpět k propojení mikrobiomu, probiotických kultur a zdraví vašeho srdce. Uvádím jen několik z mého pohledu klíčových propojení - každé z nich by mělo být dostatečným důvodem pro čtenáře nějaká ta probiotika do své stravy zařadit a udělat tak něco pro zdraví svého srdce! 

Vysoké hladiny cholesterolu

Studií na toto téma je k dispozici celkem hodně. Všechny pak ukazují na výše zmíněnou osu “střevní trakt - srdce” a na to, že zdraví střevního traktu je velmi úzce propojené s hladinou cholesterolu v krevní plasmě a především pak toho nejškodlivějšího, sLDL, který je zodpovědný za zanášení a postupné ucpávání krevních stěn a s tím spojených potíží. 

Nízká hladina vitamínu D

Dostatečné množství vitamínu D kolujícího ve vaší krvi je pro zdraví srdce kritické. Jednou z možností, jak znovu-nastartovat jeho produkci v těle (mimo dostatečnou expozici slunečního záření…) je suplementace některými konkrétními kmeny probiotik. Jako nejúčinnější se v tomto směru ukázal kmen Lactobacillus reuteri, který podle jedné ze studií dokázal zvýšit vlastní produkci vitamínu D o 25%.

​Cukrovka/Diabetes mellitus

Zde bude jistě nutné pokračovat v dalších studiích, ale podle těch mě dostupných to vypadá, že jednou z dalších funkcí probiotik je kontrola hladiny krevního cukru.

Obezita

Zde je to diskutované spojení “střevní trakt - srdce” brané tak trochu objížďkou, ale snad našim čtenářům nemusím dlouze vysvětlovat, že nějaké to kilo navíc zatěžuje mimo naše klouby právě srdce… Je stále jasnější, že optimální srdeční činnosti dosáhnete při optimální hmotnosti a pokud se s nadváhou potýkáte, je velká pravděpodobnost, že to na vaše srdce bude mít dříve či později devastační účinky. 

Kongestivní srdeční selhání

Studie, která je teprve připravena k publikaci, popisuje pokus na 20 pacientech s touto srdeční chorobou, kde 10 z nich byly podávány potravinové doplňky s obsahem kvasinek Saccharomyces boulardii a druhé polovině pak placebo. Výsledky u pacientů suplementovaných S. boulardii jasně ukazují na zlepšení srdečních funkcí, snížení sLDL cholesterolu a zánětlivých markerů. Jakmile bude studie zveřejněna, rád poskytnu informací více - prozatím mohu čerpat pouze z krátkého extraktu zkombinovaného z protokolu a výsledků.

Vždy jsme byli a i zůstaneme příznivci “suplementace skutečnou stravou” a nepatříme mezi notorické “polykače prášků”, byť těch bez předpisu. A tak bychom i čtenářům doporučili v co největší míře využít a do stravy zařadit fermentované potraviny, které v sobě probiotické kmeny obsahují. Z těch všeobecně dostupných potravin spadajících do této kategorie, bych rád jmenoval především mléčné produkty (jogurty, kefír, acidofilní mléko), kysané zelí, popř. jinou kvašenou zeleninu a speciality typu kimchi, kombucha, natto. Naskytne-li se vám možnost něco si z výše zmíněného připravit sami, dejte této šanci zelenou, zvláště pak, pokud jste přesvědčeni o kvalitě jednotlivých surovin. To platí dvojnásob u jogurtů, kde to, co je někdy nazýváno jogurtem, nemá s probiotickým účinkem doma připraveného jogurtu z živého mléka vůbec nic společného… A na závěr mi dovolte parafrázovat, resp. doplnit jedno všeobecně známé rčení: “Následujte své srdce a svůj mikrobiom” ;-)