Jsou obličejové roušky/respirátory efektivní? Důkazy.

Tento krátký, ale přehledný článek je volným překladem článku “Are Face Masks Effective? The Evidence.” ze serveru Swiss Policy Research. Vznikl již v létě roku 2020 a od té doby je pravidelně aktualizován ve všech částech - o nových důkazech neúčinnosti roušek, jejich škodlivých dopadech na lidské zdraví i o snaze přijít s novými studiemi, které by jejich účinnost při potlačení pandemie COVID-19 ospravedlnily. To se ale nedaří - i přes jasné “převzetí otěží” lobby farmaceutického průmyslu a těmi, kdo jim pomáhají nad vědeckou komunitou... Otázkou tak zůstává, k čemu diktát roušek a respirátorů slouží. Tu si prosím zodpovězte sami. Apelovat bych tímto především na rodiče - nedovolte státu, MZd ČR ani školám, které jen slepě poslouchají, aby vědomě poškozovali zdraví Vašich dětí! A ještě malá poznámka - ve všech níže uvedených tvrzeních můžete směle nahradit slovo "rouška" slovem "respirátor" - i ten je v případě SARS-CoV2 neúčinný (jak v ochraně proti nákaze, tak pro zpomalení šíření viru v populaci) a při dlouhodobém (více-hodinovém) nošení zdraví škodlivý.

Studie účinnosti obličejových roušek

Většina studií zatím nenalezla žádné nebo téměř žádné důkazy o účinnosti obličejových roušek u běžné populace, ani jako osobní ochranné prostředky, ani jako způsob kontroly pandemie.

1. V meta-studii o pandemické chřipce zveřejněné americkým CDC v květnu 2020 bylo zjištěno, že obličejové roušky neměly žádný účinek, ani jako osobní ochranné prostředky, ani jako způsob kontroly pandemie. (Zdroj)
2. Dánská randomizovaná kontrolovaná studie s 6000 účastníky, publikovaná v Annals of Internal Medicine v listopadu 2020, nezjistila v komunitním prostředí žádný statisticky významný účinek vysoce kvalitních lékařských obličejových masek proti SARS-CoV-2 infekci. (Zdroj)
3. Velká randomizovaná kontrolovaná studie s téměř 8000 účastníky, publikovaná v říjnu 2020 v PLOS One, zjistila, že se obličejové masky „nezdají být účinné proti laboratorně potvrzeným virovým respiračním infekcím ani proti klinické respirační infekci“. (Zdroj)
4. Revize evropského CDC z února 2021 nenalezla žádné významné důkazy podporující účinnost nelékařských a lékařských obličejových masek v komunitě. Evropská CDC dále doporučila, aby respirátory FFP2/N95 nebyly používány širokou veřejností. (Zdroj)
5. Revize z července 2020, kterou provedlo Oxfordské centrum pro medicínu založenou na důkazech (Oxford Centre for Evidence-Based Medicine), zjistila, že neexistují důkazy o účinnosti obličejových masek proti virové infekci nebo přenosu. (Zdroj)
6. Cochrane Review z listopadu 2020 zjistila, že obličejové masky nesnížily případy onemocnění podobného chřipce (influenza-like illness), a to ani u běžné populace, ani u zdravotnických pracovníků. (Zdroj)
7. V recenzi z dubna 2020, kterou provedli dva američtí profesoři v oboru respiračních a infekčních chorob z University of Illinois, došli k závěru, že obličejové masky nemají v každodenním životě žádný účinek, ani jako sebeochrana, ani jako ochrana třetích stran (tzv. kontrola zdroje). (Zdroj)
8. Článek v časopise New England Journal of Medicine z května 2020 dospěl k závěru, že obličejové masky nabízejí v každodenním životě jen malou nebo žádnou ochranu. (Zdroj)
9. Studie z roku 2015 v British Medical Journal BMJ Open zjistila, že látkovými rouškami proniká 97% částic a mohou zvyšovat riziko infekce zadržováním vlhkosti nebo opakovaným použitím. (Zdroj)
10. Recenze německého profesora virologie, epidemiologie a hygieny z srpna 2020 zjistila, že neexistují důkazy o účinnosti obličejových masek a že nesprávné každodenní používání masek veřejností může ve skutečnosti vést k nárůstu infekcí. (Zdroj)

Vývoj "případů" po zavedení mandátu obličejových roušek

V mnoha státech se po zavedení mandátu obličejových roušek prudce zvýšil počet případů infekce koronavirem SARS-CoV2. Následující grafy ukazují typické příklady Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Španělska, Velké Británie, Kalifornie a Havaje. Přímé srovnání mezi státy USA s mandáty masek a bez nich navíc naznačuje, že mandáty roušek neměly žádný význam.

Zdroj: Yinon Weiss

Účinnost nařízení nošení respirátorů N95/FFP2

V lednu 2021 byl německý stát Bavorsko jedním z prvních míst na světě, který ve většině veřejných prostředí nařídil nošení respirátorů N95/FFP2. Srovnání s jinými německými státy, které vyžadovaly látkové nebo lékařské roušky naznačuje, že respirátory N95/FFP2 neměly žádný význam.

Zdroj: ARD/RKI/DaFeid

Další aspekty

1. Existuje stále více důkazů o tom, že nový koronavirus je přenášen, přinejmenším ve vnitřním prostředí, nejen kapičkami, ale také menším aerosolem. Vzhledem k jejich velké velikosti pórů a špatnému usazení však většina masek nemůže odfiltrovat aerosoly (viz videoanalýza níže): více než 90% aerosolů pronikne rouškou nebo ji obejde a během několika minut naplní středně velkou místnost.
2. WHO přiznala televizní stanici BBC, že její aktualizace politiky nošení roušek z června 2020 nebyla způsobena novými důkazy, ale „politickým lobbingem“: „Bylo nám z různých zdrojů potvrzeno, že výbor WHO, který tyto důkazy přezkoumával, povinné nošení roušek nepodporoval, ale kvůli politickému lobbování je doporučil. Konfrontovali jsme s tímto tvrzením WHO a to jej nepopřelo.” (D. Cohen, BBC Medical Corresponent).
3. Dosud jediná randomizovaná kontrolovaná studie (RCT) o obličejových rouškách proti infekci SARS-CoV-2 v komunitním prostředí nezjistila žádný statisticky významný přínos (viz výše). Tři hlavní lékařské časopisy však tuto studii odmítly zveřejnit a její zveřejnění se zpozdilo o několik měsíců.
4. Analýza amerického CDC zjistila, že 85% lidí infikovaných novým koronavirem uvedlo, že nosí roušku „vždy“ (70,6%) nebo „často“ (14,4%). Ve srovnání s kontrolní skupinou neinfikovaných lidí stálé nošení roušky nesnížilo riziko infekce.
5. Vědci z University of Minnesota zjistili, že infekční dávka SARS-CoV-2 je pouze 300 virionů (virové částice), zatímco jediná minuta normálního mluvení může generovat více než 750000 virionů, takže je nepravděpodobné, že by obličejové roušky zabránily infekci.
6. Japonsko, navzdory širokému používání obličejových roušek, zažilo svou poslední chřipkovou epidemii, kdy více než 5 milionů lidí onemocnělo, jen před rokem, v lednu a únoru 2019. Na rozdíl od SARS-CoV-2 se však virus chřipky snadno přenáší také dětmi.
7. V americkém státě Kansas mělo 90 krajů bez mandátu roušek nižší míru infekce koronavirem, než 15 krajů s mandátem roušky. Aby se tato skutečnost skryla, pokusilo se ministerstvo zdravotnictví v Kansasu manipulovat s oficiálními statistikami a prezentací údajů.
8. Navzdory obecnému přesvědčení studie v nemocnicích zjistily, že nošení lékařských roušek chirurgy během operací nesnížilo pooperační bakteriální infekce ran u pacientů.
9. Během notoricky známé pandemie (španělské) chřipky v roce 1918 bylo používání obličejových roušek mezi běžnou populací velmi rozšířené a na některých místech povinné, ale nemělo na pandemii žádný vliv.
10. Asijské země s nízkou mírou infekce, většinou sousedící s Čínou, neměly prospěch z nošení obličejových roušek, ale hlavně z včasného uzavírání hranic. To potvrzují skandinávské země Norsko, Finsko a Dánsko, které nezaváděly mandáty roušek, ale uzavřely brzy své hranice a zaznamenaly velmi nízkou míru infekce a úmrtí.

Dr. Theodore Noel popisuje problém obličejových masek a aerosolu

Studie, které tvrdí, že jsou roušky/respirátory účinné

Některé nedávné studie tvrdily, že obličejové roušky jsou skutečně účinné proti novému koronaviru a mohly by alespoň zabránit infekci jiných lidí. Většina z těchto studií však trpí špatnou metodikou a někdy po důkladném přečtení ukazují opak toho, co tvrdí (uvedená data vs závěr).

Tyto studie obvykle ignorují účinek jiných opatření, přirozený vývoj míry infekce, změny v testovací aktivitě nebo porovnávají místa s různými epidemiologickými podmínkami. Studie prováděné v laboratoři nebo jako počítačová simulace často nejsou použitelné pro skutečný svět.

Přehled:

1. Meta-studie v časopise Lancet, kterou zadala WHO, tvrdila, že by obličejové roušky „mohly“ vést ke snížení rizika infekce, ale studie se zabývaly hlavně respirátory N95 v nemocničním prostředí, nikoli látkovými či polyesterovými rouškami v prostředí komunity, síla důkazů byla označena jako „nízká“ a odborníci našli ve studii řadu nedostatků. Profesor Peter Jueni, epidemiolog na univerzitě v Torontu, nazval studii WHO „v podstatě zbytečnou“.
2. Studie v časopise PNAS tvrdila, že roušky vedly ke snížení infekcí ve třech globálních hotspotech (včetně New Yorku), ale studie nezohlednila přirozený pokles infekcí a další současná opatření. Studie byla tak chybná, že více než 40 vědců doporučilo, aby byla studie stažena.
3. Americká studie tvrdila, že americké okresy s mandátem masky měly nižší míru infekce Covid a počet hospitalizací, ale autoři museli svou studii stáhnout, protože se infekce a hospitalizace v mnoha z těchto krajů krátce po zveřejnění studie zvýšily.
4. Německá studie tvrdila, že zavedení povinných obličejových roušek v německých městech vedlo ke snížení infekcí. Data však toto tvrzení nepodporovala: v některých městech nedošlo k žádné změně, v jiných k poklesu, v jiných nárůstu infekcí (viz graf níže). Město Jena bylo „výjimkou“ jen proto, že současně zavedlo nejpřísnější karanténní pravidla v Německu, ale studie to nezmiňovala.
5. Kanadská studie tvrdila, že země s povinnými rouškami měly méně úmrtí, než země bez povinných roušek. Studie však porovnávala africké, latinskoamerické, asijské a východní evropské země s velmi odlišnou mírou infekce a demografickými strukturami.
6. Recenze provedená univerzitou v Oxfordu tvrdila, že obličejové roušky jsou účinné, ale byla založena na studiích o SARS-1 a ve zdravotnických zařízeních, nikoli v komunitních zařízeních.
7. Recenze členů lobbistické skupiny „Roušky pro všechny“, publikovaná v časopise PNAS, tvrdila, že roušky jsou účinné jako kontrola zdroje proti přenosu aerosolu v komunitě, ale recenze neposkytla žádný skutečný důkaz podporující tento návrh.

Zdroj: IZA

Rizika spojená s nošením obličejových roušek/respirátorů

Nosit roušku či respirátor po delší dobu nemusí být neškodné, jak ukazují následující důkazy:

1. WHO varuje před různými „vedlejšími účinky“, jako jsou potíže s dýcháním a kožní vyrážky.
2. Testy provedené Fakultní nemocnicí v Lipsku v Německu ukázaly, že obličejové masky/respirátory významně snižují odolnost a výkonnost zdravých dospělých.
3. Německá psychologická studie s přibližně 1000 účastníky zjistila „závažné psychosociální důsledky“ v důsledku zavedení povinných obličejových roušek v Německu.
4. Hamburský ekologický institut varoval před vdechováním sloučenin chloru v polyesterových rouškách i před problémy v souvislosti s likvidací obličejové roušky.
5. Evropský systém rychlého varování RAPEX již zveřejnil 70 modelů roušek, protože nesplňovaly normy kvality EU a mohly by vést k „vážným rizikům“.
6. Studie provedená na univerzitě v Muensteru v Německu zjistila, že na respirátorech N95 (FFP2) může SARS-CoV-2 zůstat infekční několik dní, což zvyšuje riziko sebekontaminace.
7. V Číně několik dětí, které musely během cvičení v tělocvičně nosit roušku, omdlelo a zemřelo; pitvy zjistily náhlou srdeční zástavu jako pravděpodobnou příčinu smrti.
8. V USA řidič automobilu s respirátorem N95 (FFP2) omdlel a havaroval kvůli intoxikaci CO2.

Video: 19-letý americký atlet s obličejovou maskou kolabující během běhu na 800 metrů (duben 2021).

Závěr

Nošení obličejových roušek/respirátorů v obecné populaci mohou být účinné, přinejmenším za určitých okolností, ale v současné době existuje jen málo nebo žádný důkaz podporující tuto ideu. Pokud je koronavirus skutečně přenášen aerosoly, obličejové roušky či respirátory pravděpodobně nebudou plnit ochrannou funkci. Zdravotnické orgány by proto neměly předpokládat ani naznačovat, že obličejové masky či respirátory sníží míru nebo riziko infekce.