Antibiotika a jejich vliv na střevní mikrobiom

K dnešnímu článku mne přivedla krátká reportáž v hlavních zprávách ČT o informační akci zaměřené na nadužívání antibiotik. A fakt, že jsem o minulém víkendu po několikatýdenním úsilí konečně odeslal mou závěrečnou práci na University of Colorado, kde jsem studoval “Gut Microbiome” (střevní mikrobiom). Z mého pohledu je uvedená reportáž chvályhodný počin, ale pokud zůstane jen u osvěty pacientů, pokládám jej jen za další alibistický krok. Nedojde-li totiž k plošnému školení praktických lékařů a předložení důkazů škodlivosti užívání antibiotik na celý organismus, nic podstatného se nezmění a i nadále budou jediným spokojeným subjektem v celém koloběhu vysoce profitující farmaceutické firmy… Doufat, že si všichni praktičtí lékaři zjistí informace sami, je asi stejně naivní jako doufat, že se náš pan milý prezident omluví za svůj vulgární slovník :-) Tolik k objasnění důvodu vzniku tohoto článku a teď již rovnou k věci ;-)

Pár faktů o střevech. Pokud by se naše střeva kompletně rozprostřela na plochu, zabrala by celý tenisový dvorec. Ve střevech, resp. celém trávícím systému, sídlí přes 70% všech nervových receptorů - ne nadarmo se proto říká, že střeva jsou naším druhým mozkem. Jedním z důvodů je i fakt, že pokud střeva nefungují tak, jak mají, obvykle to má za následek buď nedostatečnou celkovou výživu organismu (včetně výživy mozku) nebo zánětlivé procesy (včetně těch spojených s nervovou soustavou). Důvodem je nadměrná/patologická propustnost střevní stěny. Ještě ke dvou pojmům, se kterými se můžete setkat. Střevní mikrobiota je souhrn všech organismů žijích ve střevech a střevní mikrobiom je pak souhrn všech genetických informací těchto organismů. Je zapotřebí uvádět místo odběru (střevní), jelikož vědci jsou schopni pomocí stěrů a odběrů identifikovat a zkoumat mikrobiom nejenom ze střev, ale např. i z pokožky, dutiny ústní nebo poševních stěrů.

Mikrobiom z jednotlivých částí těla má u každého jiné složení, ale v zásadě platí to, že střevní mikrobiom je při důkladném porovnání podobný tomu z poševního stěru a mikrobiom pokožky tomu ze stěru z dutiny ústní. V okamžiku, kdy se narodíme a náš porod proběhl standardní cestou, pak první mikroby, se kterými přijde naše doposud sterilní tělíčko do styku, jsou ty z poševní sliznice. A jsou to právě tyto mikroby, které postupně kolonizují celý náš střevní trakt. Nastávají ale případy, kdy např. mikrobiom pokožky jedné osoby je srovnatelný s mikrobiomem poševního stěru u druhé osoby. Hádejte kdy? Ano, při porodech císařským řezem. A je vědecky prokázáno, že nás fakt, kdy naše tělo jako první přijde do styku především s mikrobiomem pokožky, poznamená navždy. Vědci zatím pouze spekulují, ale z výzkumů vyplývá, že tito jedinci mají jinou (= slabší) imunitu, než ti co se narodili přirozenou cestou. Pokud ve vašem případě jiné cesty než císařského řezu nebylo, pak nezoufejte. Mikrobiomem se intenzivně zabývá i epigenetika a je již jasné, že se dá alespoň částečně náš mikrobiom změnit! Poznámkou o císařském řezu spíše apeluji na budoucí maminky, které volí tento způsob porodu z nepodstatných důvodů. Střevní mikrobiom se skutečně mění - nejenom s naším věkem, množstvím stresu, kterému jsme vystaveni, ale především stravou. Troufám si tvrdit, že pokud by mi dnes někdo předložil standardní protokol rozboru vaší střevní mikroflóry, dokázal bych s velkou pravděpodobností určit, jakým způsobem se stravujete - mikrobiom jedince, který se stravuje čistě vegetariánským způsobem a jedince, který holduje např. klasické české kuchyni, je totiž diametrálně odlišný! Některé kmeny bakterií v jednom vzorku budou úplně chybět, jiné budou výrazně převyšovat obvyklý průměr.

 

Protokol rozboru střevní mikroflóry, zdroj: Marican Gut Project/University of Colorado

Proč se ale o tom všem zmiňuji v souvislosti se včerejší reportáží? Ten důvod bohužel ČT1 neuvedla - antibiotika jsou totiž 100% zabijákem střevní mikroflóry! Pokud sami pochybujete, že limitací stresu ovlivníte množství a složení "breberek" ve vašich střevech, tak o tomto nepochybujte! Existuje množství klinických studií i dlouhodobých pozorovacích studií (ta největší, American Gut, stále probíhá), které potvrzují, že jen jedna dávka antibiotik vám kompletně střevní mikrobiotu zlikviduje. Ta pak již nikdy nebude stejná. Projekt American Gut probíhá více jak 2 roky a tak lze potvrdit, že ani po 24 měsících po podání antibiotik se střevní mikroflora nedostane do stavu před jejich podáním! Proti tomu mi přijde porod císařským řezem jako nicotná epizodka. Přidejme k tomu fakt, že pokud souhlasíme s předepsáním antibiotik při každém zakašlání, pak je velká pravděpodobnost, že na jejich předpokládané účinky bude již vaše tělo rezistentní… Sáhněte si do svědomí. Kolik z vás se svého lékaře zeptalo, zda se váš problém nedá léčit jinou cestou? Očekáváte, že vám dá lékař bez tohoto dotazu na vybranou? U některých lékařů na to zapomeňte. Obyčejnou radu lékaři totiž nikdo nezaplatí a tak dostane zaplaceno jen za to, že jste do ordinace přišli. Pokud o něj dostanete recept, je to další “úkon”, za který bude mít zaplaceno - některý jednou (od zdravotní pojišťovny) a některý dvakrát (navíc od farmaceutického zástupce jako odměnu za to, že předepsal zrovna jejich pilulky…).

Doufám, že jsem vás touto krátkou polemikou inspiroval zamyslet se, zda příště bez jakéhokoliv dotazu do sebe nasoukáte nějaký Penicillin či jiné antibiotikum. Kolem nás totiž existuje spousta přírodních léčiv, které jsou mnohdy silnější a účinnější než jakékoliv antibiotikum, a to bez vedlejších účinků! O těch již zítra ;-)

Abych předešel bouřlivé diskuzi, uvádím, že proti antibiotikům jako takovým nejsem - i díky nim, resp. faktu, že zachránili spoustu životů u dříve neléčitelných akutních nemocí, je spousta z nás na světě. Rozporuji pouze jejich masivní nadužívání při problémech, které se dají řešit jinou, k tělu šetrnější cestou.    

Kategorie: 
Obrázek uživatele Martin Novotný

O autorovi

"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.

„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn