3x3 důvody proti rostlinným olejům, část I.

Mám-li vybrat jen jedno jediné téma, které mne může potenciálně dostat do problémů s místními úřady a (velmi) mocným lobby, pak to bude problematika tuků, resp. rostlinných olejů vs. živočišných tuků. Sami již asi z předchozích článků tušíte, že jsme zastánci KVALITNÍCH živočišných (= nasycených) tuků, ze kterého je koneckonců složeno i lidské tělo a některé z rostliných olejů, které zmíním v tomto článku, mi doslova “nesmí přes práh”… Níže uvádím kompilaci těch nejpádnějších důvodů, proč zapomenout na to, že láhev sojového/řepkového/slunečnicového/kukuřičného oleje stojí kolem 30 korun a raději si připlatit za tuk, který vám neuškodí.

Tuky ve stravě od padesátých let minulého století vždy vzbuzovaly bouřlivou diskuzi, patří a patřily mezi kontroverzní témata. Na nasycené, především ty živočišné tuky bylo postupně uvaleno “embargo” - svedl se na ně zvýšený cholesterol, nárůst srdečních onemocnění a další choroby, který se začalo postupně říkat civilizační. I když byla většina z těchto nařknutí v posledních 10 letech vyvrácena klinickými i pozorovacími studii, rostlinné oleje se i díky spoustě peněz pumpovaných do marketingu a reklamy ze strany producentů s tichou podporou státu (Co bychom potom s těmi obrovskými lány řepky dělali? Zakázali benzín a jezdili na řepkovou bio-naftu? Těžko…) stále drží na výsluní. Neprávem. Naši milí ouřadové z Ministerstva zdravotnictví stále vynášejí do nebe oleje ze sóji, řepky, slunečnice, světlice a pár dalších. Do nebe a na jimi doporučovanou potravinovou pyramidu. A stále dokola opakují, že vám konzumace těchto olejů pomůže snížit hladinu cholesterolu, čímž snížíte riziko srdečních onemocnění - v současnosti největšího zabijáka populace… Už nedodají, že nasycené tuky prokazatelně nestojí za oněmi obviněními a že rostlinné oleje mají devastační účinky na naše zdraví a metabolismus…

Vysoká nerovnováha mezi Omega-6 a Omega-3 mastnými kyselinami

Obě skupiny těchto mastných kyselin patří mezi vícenenasycené a patří mezi ty, které si naše tělo nedokáže samo vytvořit. V reálu se chovají stejně (= mají dvě a více dvojitých vazeb a chemicky reagují tak, že se snaží “nasytit”, oxidovat), ale účinky na naše tělo mají opačný. Zatímco Omega-3 mají hojivý a protizánětlivý účinek, Omega-6, především kyselina linoleová, jsou silně prozánětlivé!!! Doporučený poměr Omega-6 vs. Omega-3 se postupem času mění - ve prospěch Omega-3. Realita je ovšem taková, že poměr Omega-6 vs. Omega-3 mastných kyselin je v naší stravě přibližně 20:1. U některých osob se poměr šplhá až k hodnotě 25:1. 
 

Upozornění - uvedená tabulka uvádí poměry Omega-6 a Omega-3 v KOMERČNĚ zpracovaných (= rafinovaných) olejích!!! U za studena lisovaných olejů se prosím informujte na obalu (speciálně u za studena lisovaného lněného oleje je podíl OPAČNÝ a to výrazně ve prospěch Omega-3!!!)

Zatímco před 20 lety neměly zdravotní autority problém doporučovat podíl 10:1 (Omega-6:Omega-3), později se snížilo na 5:1. Námi uznávané instituce (Gerson Institute, Weston Price Foundation, LifeExtention, Prevention, atp.) se nebojí propagovat poměr 1:1. K podobnému doporučení se hlásí dle našich informací i české Ministerstvo zdravotnictví. Nicméně k výše uvedenému faktu o jisté podpoře či propagaci zmíněných rostlinných olejů bychom pak museli jíst potraviny s obsahem Omega-3 mastných kyselin jako vzteklí, abychom se poměr Omega-6 : Omega-3 pokusili vyrovnat. To je však v praxi nereálné. Lepší je ponížit příjem Omega-6 a přirozeně navýšit příjem Omega-3. 

Pokud v naší stravě výrazně převažují tuky/oleje s nepříznivým poměrem Omega-6:Omega-3, nastává problém… Chcete příklad? Obě skupiny Omega mastných kyselin zastávají poměrně často stejnou funkci, ale s rozdílným výsledkem. Obě např. stojí za tvorbou signalizačních molekul zvaných eikosanoidy. Ty, které má na svědomí skupina Omega-6 mastných kyselin, patří mezi extrémně zánětlivé. Přesný opak eikosanoidů vyprodukovaných díky Omega-3… A problém se ještě umocňuje - konzumujeme příliš rostlinných olejů (= příliš Omega-6) a žalostně málo potravin přirozeně obsahujích dostatek Omega-3 mastných kyselin - tučných ryb, červeného masa, vajec, semínek/ořechů… Kyselina linoleová se navíc prokazatelně usazuje v tukových buňkách lidského těla a v buněčných membránách a mění tak jejich strukturu a částečně tak i jejich funkčnost.

Omega-6, jejich náchylnost k oxidaci (oxidačnímu stresu) a podíl na disfunkci endotelu (cévních stěn)

Antioxidanty a volné radikály - další z našich oblíbených témat;-) Volné radikály, vysoce reaktivní molekuly snažící se poškodit buňky v našem těle, takoví  lordi Voldemortové a proti nim anxioxidanty, Harry Potterové, bojující proti silám zla. Pokud je počet lordů Voldemortů znatelně vyšší, než počet Harry Potterů, pak … “Houston, we’ve got problem”… Máme tu oxidační stres, ke kterému právě vysoká konzumace kyseliny linoloevé výrazně přispívá. Tento proces byl doložen klinickými kontrolovanými studiemi, kde oním inkriminovaným olejem byl olej slunečnicový (stálice v české kuchyni…). Po 4 týdnech konzumace došlo u testovaných osob k výraznému nárůstu krevních markerů svědčících o masivním oxidačním stresu v tělech testovaných osob a zároveň ke snížení hladiny oxidu dusnatého (ti z vás, co posilují, jej asi znají jako “N.O.”). Oxid dusnatý patří opět mezi signální molekuly produkované cévními stěnami, které pomáhá v případě potřeby roztahovat a díky tomu i regulovat krevní tlak. Z dlouhodobého pohledu vede snížená hladina N.O. opět k disfunkci epitelu. A ta zas vede k dalším, podstatně vážnějším srdečním onemocněním.

Ano, rostlinné oleje snižují hladinu LDL cholesterolu, ale zároveň i HDL cholesterolu…

Jistě jste již slyšeli tu pohádku o dobrém a zlém cholesterolu, že? A že se máte snažit mít co nejméně toho zlého (LDL) a co nejvíce toho dobrého (HDL)? Tak to skutečně jen pohádka. Nejenom, že se ukazuje, že jedna část LDL cholesterolu (větší, pod elektronovým mikroskopem jakoby “chuchvalcovité” částice) je stejně dobrá jako ten HDL cholesterol, ale z posledních studií navíc vyplývá, že cholesterol jako takový je v celé té pohádce o “ucpávači cév” tak trochu nevinně. Zkusím to s jednoduchou analogií. Byli jste někdy svědky požáru? Kdo tam podle vás byl jako první? Ne, vynechte prosím čumily a toho, kdo požár nahlásil. “Přihořívá”? Ano, byli to hasiči, pro ty starší pak po soudružsku - požárníci. A napadlo někoho, že pokud se hasiči objeví u každého požáru, pak jsou za něj zodpovědní? Pokud ano, zasílám pozdravy do Bohnic. Přesto se teď ukazuje, že cholesterol, resp. jeho přítomnost v krevním řečišti, neznamená nic víc, než že se tělo snaží vypořádat se zánětem. Bude zapotřebí spousta dalších studií a výzkumů, ale skutečně to vypadá, že cholesterol v těle funguje jako takový “zakuklený požárník”. Ale zpět do reality - ať již výše uvedenému věříte nebo ne, měli byste věřit nejnovějším výzkumům, které ukazují na to, že konzumace rostlinných olejů dokáže držet hladinu LDL cholesterolu na uzdě, ale zároveň snižuje i hladinu HDL cholesterolu. To nám již šimlové hřející židle na Palackého náměstí opomněli sdělit…

Další špatné zprávy spojené s rostlinnými oleji přinesu až příště. Mezitím máte čas na to vyčistit špízku od všeho žlutého tekutého, výše uvedeného...

Nechci vás zanechat v depresi, a tak vězte, že stále ještě existují oleje, které spíše v terapeutických dávkách a hlavně za studena působí na organismus velmi pozitivně. Nebráníme se ani použití kvalitního olivového oleje, především do salátů. Střezte se na olivovém oleji smažit - olivový olej je na vzduchu a především za vyšších teplot značně nestabilní a tak olivový olej nalitý na pánev a zahřátý rovná se vypuštění milionu Mozkomorů!!! O těch námi preferovaných olejích, kterými dochucujeme pokrmy na talíři nebo je skutečně bereme po lžičkách, se včetně jejich účinků dočtete v sérii článků Veroniky zde. Články o dalších z nich chystáme...